Hrozně smrděl chlastem a mně se z toho dělalo zle. Svýma rukama se mě dotýkal na prsou a hledal bradavky, které se před ním radši schovaly a nehodlaly se v příštích chvílích ukázat. Byl tak opilý, že ani nemohl stát, a tak s těžkostí dosedl na svou postel. Kvůli těmhle individuím jsem litovala, že dělám to, co dělám. Že jsem kurva.
Peníze jsou ale potřeba a věřte mi, že za těch pár minut si vydělám dost na to, abych si žila tak, jak jsem si vždycky přála. Ne že by se v mých snech z mládí vyskytovalo tohle povolání, ale zbytek jsem si splnila na jedničku. Dost často si tuhle moji práci i užívám, jenže to není případ dnešní noci.
Tenhle namol opilý chlápek, jemuž může být kolem šedesáti let, mě hrozně chce. Dal mi pětinásobek mé obvyklé částky, za kterou jsem ochotná roztahovat nohy. Nešlo odmítnout. Jenže co teď s ním? Skoro netuší, co dělá. Jeho pták se mu v tomhle stavu nepostaví ani náhodou. Možná bych si na něj mohla sednout a předstírat, že je ve mně až po koule.
Sundám mu tedy kalhoty i s děravými trenýrkami a nechám ho, aby se položil na záda. Beztak hned usne. Sbalím si potom věci a prostě vypadnu. Nebude si nic pamatovat nebo si s trochou štěstí vsugeruje, že si náramně užil. Když na něj nasednu, zaslechnu, jak někdo odemyká dveře. Jsme v paneláku, a tak to přisuzuju sousedům, je tady přece slyšet kdeco. Klient mezitím opravdu usnul a začíná chrápat. Trochu lituju, že jsem se jím v hospodě nechala přemluvit, ale bankovky mě hřejou v kapse.
Najednou se otevřou dveře ložnice a v nich se objeví asi patnáctiletý kluk. Na první pohled je jasné, že chápe, kdo já jsem. Možná už svého dědečka někdy přistihl při něčem podobném. „Zrovna odcházím,“ pronesu směrem k němu, aniž bych se na něj podívala, a chci ho obejít, abych se dostala ke dveřím. Nenechá mě a zastoupí mi cestu. Pousměju se, protože vůbec nechápu, na co si to tenhle bohatý mladíček hraje. Je vcelku vysoký a vyspělý, ale na věk mám dobrý odhad. Ani jeho dlouhé blonďaté vlasy stažené do culíku mu u mě na věku nepřidají. Jeho tmavé oči mě propichují a v jeden okamžik v nich spatřuju něco zlého. Z hrudi se mi prodírá tísnivý pocit a moje vědomí ví, že hoch nemá ani trochu slušné myšlenky, ale stále stojím jako přikovaná, když mi ten parchant položí dlaně na prsa. V příští chvíli cítím nepříjemný pocit pádu a ocitnu se na zemi. Ani nevím, jak se mu to povedlo, že mě tak lehce shodil, ale rozhodně se hodlám bránit. Pokouším se vstát, než si uvědomím, že moje pravá ruka je připoutaná k radiátoru. Teď už se regulérně bojím, pořád mám naději, že je to celé jenom hloupý vtip nedospělého puberťáka, ale v nitru vím, že tenhle blonďáček se na mně hodlá vyřádit a že se mu v téhle pozici neubráním.
Sundavá mi džíny, pod kterými jsem naostro, poněvadž jsem se předtím nechtěla zdržovat s oblékáním kalhotek. Začnu na něj naléhat, ať mě nechá jít, že tohle pro něj nedopadne dobře, ale jakoby se mi vysmíval, ačkoli nehne ani brvou. Napadne mě, že jeho dědeček by tohle určitě nepřipustil, a tak se snažím volat na něj. Spí jako zabitý. Ten mi nepomůže. Kluka zřejmě moje hlučnost už omrzela a rozhodl se nacpat mi do pusy první kus látky, co nahmatal na zemi. Jsou to trencle jeho dědy, které páchnou ještě hůř, než vypadají. Chce se mi zvracet, ale snažím se ovládat. Neubráním se myšlence, že za svého vnuka ten starý chlípník vlastně zaplatil. Přestanu se bránit a snad bude brzo po všem. Jak dlouho vydrží teenager?
Zdá se mi to jako neskutečná doba. Nakonec mi ale na obličej a do vlasů dopadnou kapky jeho spermatu. Na malou chvíli se mi uleví, ovšem pouze dokud nezjistím, že mě hodlá nechat připoutanou na zemi v ložnici svého dědy s jeho trenýrkami v ústech a polonahou. Najednou tma.
Když se probudím, neskutečně mě bolí hlava. Ten malý hajzlík mě praštil tak, že jsem omdlela! Otevřu oči a zděsím se. Nade mnou se sklání starší muž, teď už vcelku střízlivý a akce schopný. Vytřeštím oči, ale to je asi tak všechno, co můžu dělat. Dědek mi vyhrne tričko a roztáhne nohy od sebe. Kvůli třeštění hlavy nejsem schopná přemýšlet nad záchranným plánem, ale jedna myšlenka se mi vrací stále dokola: „Tohle všechno mám bohatě zaplacené.“
…
Článek je přiřazen k tématu týdne „Alkohol“.
