Rubriky
Můj soused ubožák

Můj soused ubožák aneb Jak mě určitě neznáte

Téma týdne „50 odstínů mne“ mi krásně nahrálo ke spuštění nové rubriky Můj soused ubožák, ve které vám odhalím další kousek ze svého života. Budu to brát jako terapii. Třeba mi to pomůže, když se vám svěřím, proč mě nejspíš za dva dni soud uzná vinnou z těžkého ublížení na zdraví.

Jakákoli podobnost s existujícími osobami je čistě náhodná. Anebo taky ne.
Před pěti lety jsem si založila blog mujsousedubozak.blog.cz, ale návštěvnost nebyla tak vysoká, aby mě v psaní podpořila po delší dobu. Teď, když se všechno vyostřilo a já jsem obžalovaná, potřebuju se někde svěřit. Nakonec nejspíš skončím u psychologa, ale zatím se snažím se s vlastními prohřešky vyrovnat po svém.
Už ze svého dětství si pamatuju, že jakmile u nás na malém městě přestala fungovat jedna firma, ve které pracoval jak onen soused, tak můj otec, kteří byli do té doby kamarádi, vztahy mezi našimi dvěma rodinami se dost zhoršily. Moje matka vždycky tvrdila, že se soused naštval, protože otec začal podnikat a byl úspěšný, zatímco soused skončil jako číšník v lokále čtvrté cenové. Netuším, jak to bylo doopravdy, jestli si rodiče mezi sebou něco neudělali nebo neřekli. Doma se o tom nebavíme. Nakonec to asi ani není důležité. Ať se stalo cokoliv, soused neměl právo ničit nám životy. A přesto…
Moje matka byla neustále ve stresu, nechtěla doma trávit čas a radši byla kdekoli jinde než na naší adrese. I když mi bylo jenom deset let, samozřejmě jsem to vnímala. Rodiče se kvůli tomu i hádali, protože moje matka se nakonec chtěla odstěhovat, ale otec byl proti, že prý by soused vyhrál. A tak jsme i my děti v tomto prostředí vyrůstali a nezůstalo to pro nás bez následků.
Soused si pořád vymýšlel, co by nám provedl, takže jsme pak už byli trochu paranoidní a cokoli špatného jsme si na prvním místě zkoušeli odůvodnit sousedovou činností. Teprve pokud to nesedělo, zkoumali jsme, co se opravdu mohlo stát. Bohužel většinou opravdu něco provedl soused.
Jako když nám ze čtvrtého patra hodil na auto klubko kabelů a drátů. Dokonce to pak i přiznal. Tedy… Řekl, že je hodil dolů do dvora a žádné auto tam nestálo. Žádné náhrady jsme se nedočkali.
Nebo když nám odřel auto svou károu, kterou schválně parkoval u našeho auta. Volali jsme i policii, ale ta nám řekla, že když se to stalo na soukromém pozemku, nemůžou s tím nic dělat. Teď už vím, že jsme měli být důslednější (nebo si snad na vlastním pozemku můžete dělat a ničit, co chcete?).
Soused také neustále obtěžuje hlukem. Ostatním sousedům to podle mě vadí taky, ale nechtějí ho proti sobě poštvat, a tak mlčí. Na dvoře totiž soused neustále používá cirkulárku nebo něco brousí. Dvě noci za sebou nechal i zapnutý kompresor, který, když se sepne, aby se dotlakoval, dělá pořádný hluk. Třetí noc už byl kompresor vypnutý, protože jsem zavolala policii kvůli rušení nočního klidu.
Na vstupní dveře jsme v minulosti nechali nainstalovat „brano“, aby se dveřní křídlo zavíralo samo. To se ale sousedovi nelíbilo – v 90 % případů čekal, až zavírající se dveře dospějou do těch posledních pár centimetrů, kdy by se samy měly vlastní vahou zaklapnout, když vtom je on vší silou přirazí o zárubeň. Po čase přišel na to, že brano se dá přenastavit, takže pak dveře chvíli mlátily samy i bez jeho pomoci, než jsem je přenastavila zpátky. To ho asi naštvalo, protože šroubek k nastavování pak vyvrtal, čímž celé brano za několik tisíc úplně zničil. Protože bydlíme v prvním patře, bohužel tyhle rány slyšíme nejhlasitěji my. Až když jsme si nechali nainstalovat nová plastová okna a venkovní rolety, trochu to pomohlo, ale soused našel zase další způsob, jak nás trápit.
Ukládá si totiž kolo do sklepa pod náš byt a schválně přitom mlátí do zdí, což se k nám pak rozléhá. Vzhledem k tomu, že nejradši to dělá po desáté večer, když přijde z odpolední směny, nebo před šestou ráno, když jde na ranní, není to zrovna příjemné. I když si stokrát řeknete, že je vám to jedno a že vás nevzbudí, mysl už s tím hlukem tak nějak počítá a kolikrát jsme se probudili přesně předtím, než měl soused dorazit.
Jeden čas také pořád kradl žárovky na našem patře. Nejspíš chtěl chodit kolem našich dveří potmě, aby nám mohl plivat na rohožku a podobně. To od něj bylo normální. Jednou jsem ho i nachytala s žárovkou v ruce (pozorovala jsem ho kukátkem, ke kterému mě přilákal zvuk šroubujícího se krytu světla). Když jsem ho konfrontovala, řekl, že nic neukradl, ale žárovku mi vrátil do ruky a naštvaně odešel. Za pár dní ji ukradl stejně.
Jiného dne si zase usmyslel, že vyběhne na mého otce s kovovou tyčí a zmlátí ho. Otec mu ji vytrhl a hodil zpátky do jeho garáže, ale co se nestalo? Soused za pár minut vyběhl s tím, že ho otec napadl a že má otevřenou ránu na břiše. Tuhle scénu jsem viděla z okna dětského pokoje a jsem si jistá, že mu otec nic neudělal, že pokud se sousedovi opravdu něco stalo, tak pouze proto že musel sám upadnout. Otec byl obžalovaný, musel několikrát k soudu, stálo ho to čas i peníze a nakonec byl samozřejmě zproštěn viny. Ale myslíte, že někoho baví takhle žít?
Nebo jindy… Do dvora nám vede průjezd a jednou, když tam moje matka projížděla na kole, soused nafoukl kompresorem PET lahev, dokud za ohlušující rány nepraskla, což se v uzavřeném průjezdu rozlehlo jak rána z děla. Matka chvíli netušila, co se stalo, myslela si, že snad spadl dům nebo něco podobného. Musela i na ušní. Jenže to už jsme policii ani nevolali, nemělo to smysl, když nemáte důkaz.
Ale později jsem se přesvědčila, že obrana neměla smysl ani tehdy, když důkaz máte. V roce 2008, když mi bylo 19, jsem šla po společném schodišti domu, kde nás žije celkem šest rodin, a protože jsem šla ze střechy, kde jsem si fotila město, držela jsem v ruce fotoaparát. Jako naschvál jsem potkala souseda, který do mě začal rýt, že prý tam nahoře nemám co pohledávat, když bydlím dole. Odvětila jsem mu něco v tom smyslu, že ta chodba je společná a já si můžu chodit, kde chci, a chtěla jsem jít dál, ale on do mě strčil tak, že jsem si hlavou dala zezadu o zeď. Vůbec jsem to nečekala, instinktivně jsem zapnula nahrávání na foťáku, ale už jsem zaznamenala jenom jeho sprosté nadávky. Odnesla jsem nahrávku na přestupkovou komisi města, ale dozvěděla jsem se, že bez souhlasu sousedu ji nemůžou použít jako důkaz. Směšné.
No a v roce 2013 se mi poprvé a naposled povedlo, aby byl soused uznán vinným z přestupku. Tehdy mi dal pěstí do hlavy.
Rubriky
Češtinářský koutek

Pour féliciter aneb P. F. do nového roku

Blíží se Vánoce a Nový i nový rok, a tak je třeba si připomenout, s čím se setkáváme na novoročních přáních. Jde o zkratku P. F. nebo také p. f. S tečkami je psaná tehdy, máme-li štěstí na poučené gratulanty.

Spojení „pour féliciter“ pochází z francouzštiny a znamená „pro štěstí„. Ve Francii se zkratka P. F. ani nepoužívá, takže kdo ví, proč jsme si ji zrovna my, Češi, tak oblíbili. Celé toto spojení se užívá jen výjimečně, a proto bych ráda poukázala na jeho zkrácenou formu, kterou je totiž třeba psát s tečkami.
P. F.
p. f.
PF
pf
Neberte si tedy příklad z mnohých přáníček, která se pyšní sice graficky snesitelnější podobou bez teček, ale pravopisně jsou chybná.
Nezapomeňte mezi jednotlivými písmeny udělat i mezeru! Často se na to zapomíná, ale ve zkratkách s tečkami každé písmeno reprezentuje jedno slovo a slova přeci mezerami oddělujeme.
Berte ode mě tenhle článek jako přání všeho dobrého (nejen k Vánocům a novému roku), protože znáte mě, nejspíš se ozvu zase až… někdy.
Rubriky
TT (témata týdne) - erotika

Narkóza a erotické myšlenky

Po operaci ležím v posteli, konečně doma, jíst můžu jen zlehka, televize už mě nebaví, a tak mi zbývá jediná jiná radost – myšlenky na sex. Jenže ty myšlenky vířící v hlavě jsou jenom začátek. A já toužím po onom konci. Po uskutečnění.

Přítel za chvíli přijde z práce, já jsem čerstvě oholená, voňavá, toužící a nadržená. Snad neprasknou stehy.
Pár dní v nemocnici stačilo k tomu, abych vlhla při pouhých představách. Možná (jistojistě) tomu napomohlo menší (větší) externí rozptýlení od Něj. Externí? Tím myslím, že není můj, nemůžu si ho nárokovat a je mi vzácný.
Ty smyslné řádky, které mi psal, ve mně vyvolávaly pocity příjemnější než uklidňující léky v kombinaci s narkózou, a že já hodně ráda odpočívám a spím. Kdyby za mnou, už v polospánku, přišel na operační sál, určitě by se mi automaticky rozevřely rty. Nebo kolena.
Je to přesný opak platonické lásky, při které ani jeden netouží po onom aktu. My jsme roztoužení oba a tyhle zprávy, jež si mezi sebou čas od času posíláme, tu tužbu akorát zintenzivňují. A tak jsem byla trochu zklamaná, když jsem se z anestezie probudila s bolestí v krku, kterou nezpůsobil Jeho úd, nýbrž dýchací trubice. Hned jsem pochopila, proč tým anesteziologů potřeboval vědět, jestli nemám umělé zuby a jak moc dokážu otevřít pusu. Kvůli bukkake v bezvědomí to nebylo. Vzhledem k tomu, že jsem kolem sebe viděla samé sympatické mladé lékaře a asistenty – muže i ženy – napadaly mě různé scénáře. Nejspíš tomu napomohlo i to, že jsem už byla trochu zdrogovaná a tím pádem mnohem přítulnější. A taky jsem pod prostěradlem byla nahá. Kdyby se v tu chvíli na sále objevil On a prostě mi ho tam vrazil, zatímco přístroj na měření tepu by pípal jak zběsilý, nebránila bych se.
Pak mi dali před obličej dýchací masku, napíchli mi žílu a naposled si pamatuju jen své udivené: „To zabírá rychle!“ Erotické myšlenky byly v tu ránu pryč, uběhl nějaký čas a už mě zase budili. Na obličeji jsem necítila žádnou horkou stékající tekutinu, takže buď byli chirurgové profesionálové, anebo mě sestřičky očistily. Čerstvé rány mě mučily, jak se vnímání vracelo k sobě, a tak jsem dostala kapačku proti bolestem a bylo zase dobře. Opět jsem spala.
Nadrženost jsem si přivezla z nemocničního areálu s sebou domů a teď tenhle pocit dřímá ve mně. Přítel už přišel z práce a chce mi něco vyprávět, ale já chci nejdřív dopsat posledních pár řádek textu, a tak ho utiším a při psaní se dívám, jak se převléká. Košile mu sklouzává po statných zádech a mě tam zacuká, když se na mě otočí a vidím jeho hruď s jemnými chloupky. Dívá se na mě nechápavě, pár dní jsem si hrála na chudinku po operaci a sex nepřicházel v úvahu, ale dnes je mi líp a chci ho v sobě. Už nemám myšlenky pro nikoho jiného a za chvíli ve mně bude on. A jednoho dne třeba i On.
* Článek je přiřazen k tématu týdne „Začátek a konec“.
Rubriky
(ne)smysluplnosti

Poslušná

Když odešel z pokoje, svlékla jsem se, rozpustila jsem si dlouhé hnědé vlasy a klekla si zády ke vstupním dveřím. Poslušně jsem čekala, až se vrátí.

Ne že by mi to nařídil, ale já dokážu vyhovět i rozkazům, které nebyly řečené nahlas. Na tohle čekám tak dlouho…
Slyším kroky a snad i nádech, jak chtěl znova začít konverzaci, ale nejspíš zkoprněl, jakmile spatřil, co na něj čeká na podlaze. Mám sto chutí se otočit, ale přemůžu se a nechám iniciativu na něm.
Po chvilce cítím, jak mě zezadu chytne za prsa, a skoro se složím na podlahu, jak mnou projede očekávaný, ale nadočekávání silný záchvěv. Tenhle pocit vybuchne tam dole, a jestli jsem doteď nebyla vlhká, pak je jasné, že nyní doslova teču.
Unikne mi slabé: „Aaach…“, a on na to zareaguje okamžitě. Do pusy mi nacpe několik prstů a stále zezadu se na mě tlačí, takže nemůžu uhnout hlavou. Saju a oblizuju jeho mužné prsty a užívám si ten pocit, že mě má ve své moci.
Obejde mě a přímo před mým obličejem si ho vyndá z kalhot, ze kterých pak vytáhne opasek a obváže mi ho kolem krku. Jeho konec svírá v jedné ruce, zatímco do té druhé sevře tvrdého ptáka a bez varování mi ho narve do pusy. Nemůžu dýchat po pár prvních přírazech a uhýbám. Pustí pásek, vlepí mi facku přes ztvrdlou bradavku na pravém prsu a podrží si mě za vlasy. Teď už mi nezbývá nic než kouřit jeho chloubu a podřídit se jeho zrychlujícím se přírazům. Nebere na mě ohled a vráží mi ho hluboko do krku. Jazykem se ho snažím vytlačit z úst, ale nejspíš mu ten tlak akorát dělá dobře.
Rubriky
TT (témata týdne) - erotika

Nechť spíme všichni a spolu

Plním dávný úkol od Akima přikázaný v rámci jedné příjemné hry a píšu pokračování jeho povídek:
http://akasakim.blog.cz/1506/necht-filipek-v-klidu-spinka
http://akasakim.blog.cz/1507/necht-filipek-v-klidu-spinka-cast-2
Na Akimově blogu nejdřív odsouhlaste podmínky užívání a pak znovu zadejte odkaz na článek 😉
Mějte se mnou slitování, na Akima a jeho sexy popisy nelze jen tak lehce navázat.

Lucie i Lukáš se po nabité noci plné Denisčiných zvrhlých nápadů vrátili do normálního života, který jim nastolil těžkou ránu v podobě umírající tchyně a maminky. Zároveň ale museli být co nejlepšími rodiči svému synu Filípkovi. Svůj smutek tedy nedávali najevo a klučinovi i máti ukazovali hlavně veselou tvář plnou povzbuzení a laskavosti. Lukáš si vzal v práci volno, a tak se se svou kolegyní Denisou už několik týdnů neviděl. Společně s Luckou oné noci naplnili známé klišé o šéfech a jejich sekretářkách. Kromě toho Lukáš naplnil ještě další místa obou žen a z prožitého sexuálního řádění si všichni odnesli skvělý zážitek. Není tedy divu, že si ho chtěli připomenout a s Denisou se znovu sešli. „Filípku, počkáš tady s tetou, budete si hrát, jo? Můžeš tetě ukázat tu novou stavebnici, co máš v pokojíčku. Maminka s tatínkem se brzy vrátí, tak buď zatím hodný.“
Než u Denisy zazvonili, dlouze si pohlédli do očí a pak se políbili. Jeho zrzavý plnovous ji píchal na tváři a jeho ruka ji ovíjela kolem pasu. Pro nezasvěceného diváka by to byla prostě pusa, ale pro Lucii s Lukášem to znamenalo, že jeden druhého milují a že si to ani nemusí říkat nahlas. Déňa otevřela připravená. V ruce držela tác se třemi sklenkami bílého vína a posunkem naznačila, aby hosté na nic nečekali a rozebrali si je. Lukáš se neubránil pár dotazům ohledně práce, ale brzo jim tyhle starosti zůstaly netečně ladem někde vzadu v mysli. Drobná brunetka Denisa se totiž z kuchyně vrátila s novou lahví bílého, ale nyní bez sukně a halenky. Zastavila se před gaučem a vyzývavě položila bosou nohu vedle Lucie.
Ta ji pohladila svou měkkou dlaní a prohlížela si ženu před sebou. Její malá prsa se pokoušela schovat v průhledné krajkové podprsence, se kterou ladily i černé kalhotky. Lucka si uvědomila, že i ona si pro dnešní večer oblékla černé krajkové prádlo a že to bude docela vtipné, až se před Lukáše obě postaví v podobných hadřících. Jenže Lukáš nehodlal čekat na to, až mu tyhle holky udělají módní přehlídku. Jeho chlouba už stála v pozoru a on si nevědomky přejížděl po rozkroku rukou. Nechal Lucku s Déňou, aby se navzájem hladily, a když nakonec obě skončily ve svých černých oblečcích, vložil se do hry. Obě ženy stály čelem k sobě a Lukáš si stoupnul za svou Lucii a objal ji i Denisu, kterou přitiskl přímo na Lucčino tělo. Jejich prsa se v podprsenkách dotýkala a bradavky jim postupně tvrdly. Lukáš se stále v džínách otíral zezadu o Lucčin zadeček a svými velkými dlaněmi hladil Denisu po zádech a sklouzával až k jejímu zadku, kde zajížděl pod kalhotky.
Všichni už vzdychali vzrušením a nemohli dál vydržet pouhé osahávání. Denisa oběma přikázala sednout si na gauč a jednoho po druhém je celé svlékla. Pak si sedla Lucce do klína zády k ní a nechala ji, aby jí rozepnula podprsenku, zatímco Lukáš se přesunul na kolena před obě ženy sedící na gauči. Stáhl kalhotky i z Dendy a měl před sebou dva různé klíny, oba nesmírně lákavé. Denisa byla úplně celá vyholená, její kůže byla jemná a skoro bílá. Lucka si nechávala v rozkroku čárku z hnědých chloupků a sem tam měla pihy. Lukáš vnořil do Lucky prst a začal s ním pomalu pohybovat směrem dovnitř a ven, zatímco Denise přiložil k jejímu místečku jazyk a opatrně ji špičkou ochutnal. Soustředil se na tato dvě místa, na své pohyby, na to, jak obě ženy sténají a prohýbají se pod jeho kmitavým jazykem a mrštnými prsty.
Po pár minutách, když obě dívky už pořádně tekly a když už byl Lukášův pyj nedočkavý, si je před sebe poskládal na gauč. Na kolenou zády k němu na něj špulily zadečky a čekaly, které z nich se Lukáš ujme jako první. Ten to vyřešil tak, že se pomalu vnořil do Lucie, aby ho hned vzápětí vytáhl a ponořil ho až po koule do Denisy. Pak se zase vrátil k Lucii, která si mezitím pohrávala s klitorisem, a pomalu a jemně ji zaplnil. Takhle je chvíli střídal, ale pak se neubránil více přírazům naráz a do Denisy začal pořádně bušit, až se mu kulky tloukly o její pozadí. Když se chtěl vrátit k Lucii, zjistil, že ta je úplně ponořená do masturbace a nevnímá okolí. Chytnul ji zezadu za boky, plivnul jí přímo na zadek, takže slina stekla mezi jejími půlkami a pak bez zdráhání vrazil svého ptáka do jejího zadečku! „Ach!“ vykřikla Lucie, ale hned po pár pomalejších přírazech začala spíš sténat a kolébala se do rytmu svého partnera. Denisa se přesunula před Lucku a nechala se od ní lízat. Cítila, jak jí Lucie do rozkroku rychle oddychuje kvůli rozkoši, kterou zažívala díky Lukášovi, a čas od času si ji podržela se zabořeným obličejem do svých zákoutí.
Lukáš cítil, že tohle pevné sevření nevydrží dlouho, a tak se v rámci oddechu položil na huňatý koberec a nechal obě ženy, ať se obslouží. Denisa na něj nasedla jak na hřebce a Lucie si k ní zezadu klekla a hladila ji všude, kam dosáhla. Lukáš si užíval výhled na obě dvě brunetky a díval se, jak jeho ztopořená část mizí v Déně a zase se objevuje, někdy víc, někdy míň. Lucčiny prsty už našly Denisy poštěváček a činily se přímo na něm. Denisa po pár minutách vyjekla a svezla se na Lukášovo ochlupenou hruď, kde zrychleně oddychovala a pořád trochu pohybovala pánví, když pomalu odezníval její orgasmus. Když z ní Lukáš vyklouznul, osedlala si ho Lucie, ale stačila se sotva dostat do rytmu, když si ji Lukáš položil vedle sebe na bok zády k němu a zezadu si našel její dírku, kam se pak mezi jejími stehny protlačil. Rukama ji zezadu objal a chytil za prsa, která byla celá naběhnutá vzrušením. V prohnutí, ve kterém do sebe krásně pasovali, do ní vnikal a cítil tu stísněnost díky jejím nohám sevřeným u sebe. Po chvíli, aniž by z ní vyklouznul, převrátil Lucku na břicho a prsty jí dráždil klitoris, zatímco pořád přirážel. Když se pod ním Lucie vzepjala a velmi hlasitě vydechla slastí, nechal její dírku prázdnou, ale dlaň nevytáhnul, aby se o ni mohla ještě párkrát otřít a orgasmus si tak prodloužit.
Nakonec si stoupl a vyzval obě ženy, aby si před něj klekly a čekaly na jeho bílý dárek. Denise dopadla první dávka spermatu na drobná prsa, pak se Lukáš obrátil k Lucii, chytil ji za vlasy a nechal tekutinu skápnout přímo do její otevřené pusy, kde si ji vychutnala a pak s úsměvem a s očima upřenýma do těch Lukášových polkla. Nakonec ho obě dvě políbily na ještě pořád tvrdého ptáka a spokojeně ulehly na rozložený gauč, kam se k nim po chvíli přidal i Lukáš a všichni tři si užili sladkou nevědomost spánku. Aspoň dokud je nevzbudilo vyzvánění mobilního telefonu…
Rubriky
Nezařazené

Spojovník či pomlčka? Aneb na délce záleží!

Kdo chce psát opravdu dokonale, neměl by opomenout rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou. Spojovník najdete na české klávesnici vedle pravého shiftu a nejspíš ho používáte i jako pomlčku. Jenže správná pomlčka je delší než spojovník a její používání má svoje pevně daná pravidla. Proč na české klávesnici není, to mi hlava nebere.

Pomlčku můžete vytvořit pomocí klávesové zkratky levý alt + 0150. Já jsem si to zapamatovala na první dobrou, takže doufám, že ani pro ostatní to nebude problém.
Kratší spojovník se používá v případě, že vyjadřujeme blízký významový celek spojených výrazů (např.: technicko-ekonomický, kuchař-číšník, propan-butan).
Dále v některých místních názvech: Frýdek-Místek, Ostrava-město.
Spojovníkem se také odděluje spojka li (víš-li, mohl-li). Pozor na slova jako zdali, nežli, čili, jestli apod.
Dále spojovník užíváme v některých jménech, v ČR hlavně tehdy, když jde o rodinnou tradici (Václav Nováček-Malý), v zahraničí např. Mao Ce-tung.
Některá cizí slova se také píší se spojovníkem: moucha tse-tse, play-off, ping-pong.
Spojovník není nikdy oddělený mezerami zároveň z obou stran.
Pokud je oddělený mezerou z jedné strany, vypadá to např. takto: dvou- až třílůžkový pokoj, 2- až 3lůžkový pokoj.
Spojovník se používá v mnoha dalších případech: v internetových adresách, v chemickém názvosloví, v matematice (n-tý), v různých kódech (ISBN).
Delší pomlčka se neodděluje mezerami v případě, že stojí mezi jednoslovnými pojmy (Suchý-Šlitr). Jakmile je aspoň jeden z výrazů víceslovný, je lepší kvůli přehlednosti přidat i mezery (J. Suchý – J. Šlitr).
Pomlčku můžete použít i pro místní názvy, které by šly jinak napsat se spojovníkem a bez mezer: Praha 6 – Ruzyně.
Čárky v souvětí můžete nahradit pomlčkou (Tento blog – ačkoli hlavně o erotice – pojednává i o pravopise.)
Pomlčkou nahrazujeme spojky „a“ (vztah učitel-žák), „až“ (v letech 2010-2013, strana 51-69, dálnice Praha-Brno), „versus“ (Sparta-Slavia).
Existují ještě další pravidla (např. jak je to se spojovníkem a pomlčkou na konci řádku), ale pro dnešek by vám tohle krátké shrnutí mohlo stačit. I tak je toho víc než dost.
Rubriky
TT (témata týdne) - erotika

Nová nájemkyně

Když nás v domečku opustila naše dlouholetá nájemkyně, hledali jsme za ni s přítelem náhradu. Proč platit vyšší nájem, když nám s ním může pomoct někdo další. Lidí se ozvalo docela dost, a tak jsme jich pár pozvali, aby se na svůj budoucí podkrovní pokoj podívali. Jako první dorazila Zuzana, studentka nějakého humanitního oboru, mohlo jí být něco přes dvacet let.

Nevím, jestli si myslela, že jsme nějací staří manželé, ale oblékla se velice usedle, asi aby nikoho nepohoršila. Pod bílou košilí, kterou měla zapnutou skoro až ke krku, se rýsovala podprsenka, která se jí zařezávala do ramen a zad, poněvadž byla až k prasknutí napnutá z toho, jak se snažila udržet tvar dvěma velkým ňadrům. Džínová sukně, kterou Zuzka zvolila, jí sahala pod kolena a odhalovala její lýtka v tmavých samodržících punčochách. Na nohou měla černé lodičky na vysokém podpatku, které jediné na první pohled vypadaly opravdu sexy. Na druhý pohled ale bylo jasné, že celá potenciální nájemkyně je víc než sličná. Blonďaté vlasy měla sepnuté do úhledného culíku a tvář namalovanou tak akorát.
Před očima se mi vybavilo pár scén, jako když ve filmu koukáte na flashbacky, ale tentokrát to byla pouze tajná přání. Jak se přede mnou pomalu svléká, jak jí rozpouštím dlouhé vlasy a jejich zlatá barva se rozprostírá po jejím hrudníku, jak ji přede mnou přítel ohne a tvrdě do ní zajede!
„V pohodě?“ ozval se Honza, když jsem nejspíš na chvíli ztratila kontakt s realitou. Myslím, že mu bylo jasné, na co myslím, šlo mu to vidět ve tváři. Zuzana ale netušila nic a zajímalo ji pouze nové ubytování. Provedli jsme ji tedy po domě a nakonec jí ukázali její pokoj, který je prostorný, světlý a vybavený moderním nábytkem. Líbil se jí jak pokoj, tak i celý dům se zahradou. Sedla si na postel a zasněně se rozhlížela, nejspíš už se viděla, jak tam s námi bydlí.
Ve slunečním svitu jsem si všimla, že má ve vlasech nějakou trávu nebo něco podobného, a tak jsem se k ní sehnula a jemně jí kousek rostlinky odendala pryč, aniž bych ji rozcuchala. Když jsem nad ní byla nakloněná, cítila jsem její dech ve svém vlastním výstřihu a měla jsem chuť vzít ji za hlavu a zabořit jí obličej do mých prsou. „Děkuju,“ řekla trochu úzkostlivým hlasem a pokradmu se podívala na Honzu, protože se nejspíš styděla, že byl svědkem toho, jak blízko se ocitla mým ňadrům, která jsou obvykle pouze jeho.
Zvedla se z postele a šla se podívat z okna. Když ho otevřela a vyklonila se z něj, stoupla jsem si těsně vedle ní a ukazovala jí, kde parkujeme a další zajímavosti. Když se otočila zpátky do místnosti, stál Honza blízko ní, otočila se tedy zpět na mě, ale i já jsem byla jenom kousek od ní. Byla v rozpacích, a tak jsem udělala první krok, vzala její ruku a dala si ji kolem svého pasu. Voněla tak příjemně, že jsem měla chuť ji celou objet nosem a pouze si užívat její parfém. Dívala se mi do očí a trochu jimi těkala na mého přítele, zřejmě nejistá, jestli chce nebo nechce to, k čemu se schylovalo.
S tím jsme jí dokázali pomoct. Dovedli jsme ji zpátky na velkou postel, kam si sedla, já jsem si k ní klekla a začala ji hladit po nohou, nejdřív jenom po lýtkách, pak jsem postupovala výš, až jsem se dostala pod její sukni, kde jsem cítila její pevná stehna. Honza si sedl za ni a líbal ji zezadu na krku. Její culík ho šimral v obličeji, ale nevšímal si toho. Radši dovolil svým dlaním, aby Zuzku zezadu objaly, a uchopil ji tak za její prsa, aniž by ji přestal líbat na šíji.
Já jsem se mezitím dostala až k jejím kalhotkám, které na rozdíl od jejího ostatního oblečení cudné nebyly. Bílá krajka byla poddajná, Zuzka automaticky rozevřela nohy a dovolila mi, abych se dotkla jejího nejcitlivějšího místa. Honza zatím rozepínal jeden knoflík od její košile po druhém a zezadu z výšky se jí díval do výstřihu, který se postupně rýsoval před našima očima. I podprsenka byla tvořena hlavně bílou krajkou a hrudník se Zuzaně zvedal a zase klesal s tím, jak začínala stále více oddychovat. Než jí Honza košili sundal, pohrávala jsem si s jejím místečkem slasti. Prsty jsem jí rejdila všude, kam jsem přes kalhotky dosáhla, a nakonec jsem zajela i do ní, načež se na posteli posunula k jejímu okraji, aby mi byla blíž, a lehla si na záda.
Pokračovala jsem tedy v jejím dráždění a pomalu jsem jí sundávala sukni a posléze kalhotky, takže už jí zbyly pouze samodržící punčochy a podprsenka. Byla to sexy kombinace. Honza se mezitím svléknul a využil toho, že má Zuzku na zádech, k tomu, aby jí do pusy strčil svou objemnou chloubu. Udělal to čelem ke mně, abych nepřišla o pěkný výhled. Mezi nohama mi zacukalo, když jsem viděla, jak jeho pták mizí v její puse, a chvíli jsem tuhle scénu jenom pozorovala.
Pak už jsem to nevydržela, svlékla se taky a políbila svého přítele, zatímco jeho pták pořád klouzal v Zuzčiných ústech. Vydávala při tom slabé vzdechy a já jsem se rozhodla, že její dmoucí ňadra vysvobodím z podprsenky, a tak jsem jí ramínka sundala z rukou a ňadro jedno po druhém vyndala z košíčků, ale podprsenku jsem pod nimi nechala zapnutou. Prsa jsem jí začala líbat a přitom se třela o její stehno a svým kolenem jsem dráždila ji.
Po chvíli si Honza lehnul na záda a Zuzka čekala, co bude dál, ale protože já ho můžu mít, kdy se mi zachce, dopřála jsem mu ji, a tak na něj nasedla zády k němu a pomalu se na něm vozila, zatímco on ji držel za boky. Já jsem si užívala, jak její prsa poskakovala přímo přede mnou a čas od času jsem se sklonila, abych si jazykem pohrála s Honzovými koulemi, které Zuzka pravidelně stlačovala svou vahou. Rukama jsem jí dráždila bradavky a mačkala prsa, která se mi do dlaní ani nevešla celá.
Pak jsem se přesunula na postel k Honzovi, klekla si na kolena a opřela se o lokty a Honza neváhal a vnořil se do mě zezadu. Za tu dobu jsem už byla úplně mokrá a nedočkavá a už jsem potřebovala, aby mě pořádně ojel. Zuzka si stoupla za něj a podobně jako předtím on ji, líbala ho na zádech a hladila rukama na vypracované hrudi. Honza mě vzal za vlasy a přidržoval si mě prohnutou v zádech, zatímco druhou rukou mi občas dopřál plácnutí po zadku. Zuzka se nakonec rozhodla, že si také před Honzu klekne na všechny čtyři, a tak nás začal střídat. Pár přírazů mně, pár přírazů jí a takhle pořád dokola.
Potom si nás obě přitáhl a Zuzce poručil, aby si lehla nade mě, takže zatímco já jsem ležela dole na zádech, ona se ke mně přitiskla svými ňadry a Honza nás opět mrdal jednu po druhé, střídal naše díry a my jsme se se Zuzkou líbaly a hladily a užívaly si té slasti, když jsme se jedna či druhá dostala na řadu a mohly jsme v sobě pocítit jeho tvrdého ptáka.
Po nějakém čase jsem si sedla na okraj postele, Zuzka si přede mě klekla a Honza se postavil za ni. Jakmile se uvelebila na zemi na huňatém koberci, přitáhla jsem si její hlavu do svého rozkroku a nechala ji, ať mě líže tak, jak to umí udělat jenom holka holce, protože přesně ví, jak to máme rády. Honza si ji chytl zezadu za boky a zase ji začal šukat, takže jsem i já cítila, jak surově se do ní noří a jak její obličej každou chvíli zatlačí víc do mě. Po chvilce jsem se celá nadržená už ničemu nebránila a nechala orgasmus, ať projede mým tělem. Odstrčila jsem Zuzku a její hbitý jazýček a chvilku si ten moment jenom užívala, zatímco jsem slyšela, jak i oni dva pokračují v přírazech a užívají si celou situaci stejnou měrou.
Když mi v ní přestalo cukat, nechala jsem Zuzku, aby si před Honzu klekla na kolena, tentokrát čelem k němu, a ruce jsem jí pevně chytla za zády, takže se nemohla bránit. Honza na nic nečekal a strčil jí ptáka hluboko do krku a já jsem se na ni přitiskla zezadu, takže nemohla ucuknout. Sledovat ho, jak si užívá, když se Zuzka snaží sát mu jeho ptáka, ale zároveň skoro nemůže dýchat, bylo vzrušující a hned jsem dostala chuť na další vyvrcholení. Honza zřejmě taky, a tak si mě položil na postel a rychle ho do mě vrazil, zatímco Zuzce přikázal, aby čekala na kolenou vedle něj. Jakmile byl připraven, vytáhl ho ze mě a posledních pár pohybů ruky stačilo k tomu, aby jí postříkal její obrovská prsa. Pak ji nechal, aby mu olízala jeho ptáka a užíval si tu náramnou chvíli. Já jsem se mezitím na posteli při pohledu na ně ještě jednou udělala a vzrušení stále neuvadalo.
Honza si lehl na postel a nechal nás, ať si spolu se Zuzanou ještě trochu pohrajeme, aby ani ona nepřišla zkrátka. Sledoval nás, jak jsem ji lízala a jak se naše ňadra pohupovala a čas od času natáhnul ruku a hladil nás nebo nás poplácával. Když si svoje užila i Zuzka, lehli jsme si a všichni tři jsme odpočívali. Konečně jsme si splnili sen a zkusili to ve třech. Někdy stačí zavřít oči a uvěřit…
* Článek je přiřazen k tématu týdne „Zavři oči a věř“.
Rubriky
Češtinářský koutek

Co nepsat na konci řádku

Už dlouho si při psaní dávám velký pozor na to, abych na konci řádku neměla znaky, které tam nepatří. Je jich spoustu, a tak jsem se rozhodla vám o nich říct v tomto článku. Bohužel ale nevím, jak se těmto chybám vyhnout na blog.cz, tak třeba mě někdo poučí. Vlastně ani nevím, jestli jde vyloženě o chybu, možná jde spíš o to, aby se text lépe četl, ale já mám pravidla ráda, češtinářská obzvlášť, tak se ráda snažím dodržovat i tato.

  • Samozřejmě koncem řádku nerozdělujeme číslo.
  • Na konec řádku nepatří předložky a já osobně se přimlouvám i za spojky. Takové „a“ na konci řádku mě vyloženě rozčiluje.
  • Nerozdělujeme ani následující čísla a značky, které k nim patří: 100 %, § 5, # 23, * 1989, † 2089, 10. str., 11 hod., s. 63, č. 13, obr. 1, tab. 3, 100 m², 10 kg, 21 h, 19 °C, 1 000 Kč, 250 €.
  • Na stejné řádce necháme i to, co počítáme, spolu s číslem, které určuje, kolik dané věci je: 555 lidí, 365 dní, 10 kilogramů, strana 2, tabulka 3, 5. pluk, 8. kapitola, II. patro, Karel IV.
  • Nerozdělujeme zápis měřítka mapy či poměr hlasů: 1 : 50 000, 3 : 2.
  • Spolu necháme i celý matematický příklad: 5 + 3 = 8.
  • Nerozdělujeme telefonní číslo, ačkoli ho rozdělíme mezerou: 0609 112 567 🙂
  • Nerozdělujeme zkratky a ustálená spojení: a. s., s. r. o., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910.
  • Neoddělujeme výrazy: tj., tzv., tzn. od slov, která patří za ně.
  • Nerozdělujeme titul a jméno: Ing. Novák.
Samozřejmě jsem nejspíš zapomněla na další příklady. Určitě by se našly i nějaké výjimky, ale tohle je takový malý souhrn toho, jak by to mělo vypadat.
Rubriky
(ne)smysluplnosti

Už jsem na Islandu

Vím, že vás poslední dobou zanedbávám, ale doufám, že mi odpustíte. Tímto článkem jsem vám chtěla oznámit, že jsem se konečně dostala na Island a že bych o tom ráda psala blog. Tenhle userčin se na to ale příliš nehodí, a tak vás zvu jinam. Zatím jsem publikovala pouze článek, který před časem vyšel i zde.
Práce tady mám opravdu hodně, takže uvidím, jak rychle mi půjde psát, ale v zásobě mám spoustu věcí, se kterými bych vás ráda v souvislosti s Islandem seznámila.
Jen, prosím, mějte na paměti, že na islandském blogu opravdu nejsem userka 🙂

Blog najdete tady.

Rubriky
TT (témata týdne) - erotika

Sami v kině

V místním kině se nezřídka přihodí, že se film vůbec nepromítá, protože nedorazí ani jeden divák. Poněvadž tam chodím vcelku pravidelně, párkrát se mi stalo, že jsem byla v celém sále sama a hrálo se jenom díky stokoruně, kterou jsem zaplatila u vstupu, kde sedává mladík, jenž má vše na starost. Před promítáním dojde zhasnout sál, zavře dveře, vrátí se do promítací místnosti a na počítači pustí film. Po projekci pak čeká před sálem, než všichni návštěvníci zmizí, aby i on mohl jít konečně domů. Tentokrát vešel do sálu zhruba v polovině vtipného snímku a sedl si do krajního sedadla v řadě přede mnou. Já jsem výjimečně zvolila dvojsedadla, která na vás v našem kině čekají až úplně vzadu. Cítila jsem se tam pohodlně a taky skrytě, ačkoli nebylo před kým se schovávat. Hlediště bylo prázdné, opět nepřišel nikdo jiný než já.

Snímek přinášel jednu legrační scénu za druhou a mně bylo trochu líto, že všechny ty vtipy nebudu mít s kým probrat a znovu se jim zasmát. Na plátně se promítala jakási komedie o obyčejném životě, a tak se člověk mohl snadno vcítit do děje. V každém správném filmu ale musí být i trocha erotiky, a tak se dvě hlavní postavy najednou ocitly samy v typické české ložnici a začaly se oddávat různým hrátkám, které ze začátku skýtaly další nával humorných výjevů, aby se postupem času staly opravdu vzrušujícími. Na smích nebo třeba i úsměv jsem neměla už ani pomyšlení a užívala jsem si pomalu se odhalující dvojici a scény s detaily, jež se rozpínaly přes celé plátno.
Uvaděč si ke mně přisedl a do ucha mi zašeptal: „Nenech se rušit.“ Přes menší výstřih mi horkou dlaní vjel mezi prsa a jedno z nich sevřel mezi prsty. Pohrával si s mou bradavkou, která mi úplně ztvrdla a zcitlivěla, přestože obvykle mě hraní s nimi zase tolik nevzrušuje. Jeho dech jsem cítila někde na krku a oči jsem se snažila upírat na projekci, ačkoli jsem už nevnímala ani obrazový děj, natož scénář.
Erotická část ve filmu už dávno skončila a tmavovlasý uvaděč mi klečel mezi nohama a rozepínal džíny, aby je vzápětí stáhl dolů. Přes kalhotky, které byly už dávno zvlhlé, mě dráždil palcem, a kdykoli mi pohled sjel dolů, vzal mě za bradu a chtěl, abych dál sledovala film. Když mi sundal i kalhotky a jazykem mi přejel po klitorisu, nemohla jsem jinak, než chytnout ho za vlasy na zátylku a v šeru sledovat, co se mnou dělá. Jakmile si všiml, že se opět dívám na něj a ne na snímek na plátně, naštval se, stáhl ze sebe kalhoty a prudce mi od sebe roztáhl kolena.
Vrazil ho do mě tak prudce, až jsem vyjekla leknutím a bolestí, ale jakmile začal přirážet, bylo jasné, že žádná další bolest nehrozí, protože jsem z něj byla úplně mokrá. Oslňovaly mě poslední záběry filmu, a tak jsem nerozeznávala podrobné rysy jeho sympatického obličeje, ale bylo mi to jedno. Ani mě nezajímalo, jak se jmenuje. Chtěla jsem jenom, aby se dostal ještě hlouběji do mě.
Vsál moje rty mezi ty své a pomocí zubů mě držel za dolní ret tak pevně, až to bolelo, když sebou cukal při jednotlivých přírazech. Pak ze mě vyklouzl a pokynul mi, abych vstala. Ohnul mě přes sedadlo přede mnou a ihned do mě, na nic nečekaje, vstoupil. Na plátně se míhaly závěrečné titulky, ale uvaděč se mnou tak házel, že bych nezaostřila ani na jedno slovo. Pevně mě držel zezadu za krk a funěl mi do ucha. Pak jeho ruka sjela na moje místečko slasti a za neustávajících přírazů si tam jeho prsty začaly pohrávat.
Horní kraj sedačky, přes kterou si mě opíral, mi tlačil na podbřišek, což ještě víc umocňovalo moje vzrušení. Už jsem nahlas vzdychala a přestávala jsem vnímat všechno kromě jeho dotyků mezi mýma nohama. V další vteřině mnou projel orgasmus tak silně, že jsem se mu vysmekla a klesla na kolena na hrubý koberec, kde jsem si užívala stahy, jež procházely celým mým tělem. Ještě jsem ani neotevřela oči a už jsem cítila, jak mě zezadu popadl za boky a zase se do mě ponořil až po kořen. Opíral se mi o záda a za pár okamžiků se na mě zhroutil a cítila jsem, jak ze mě začíná vytékat jeho dílo. Naposled mi mezi nohama projel dlaní a prsty mi vsunul do úst, abych mu je sála. A já je cucala s radostí, zatímco jsem na jeho obličeji pozorovala spokojený výraz.
„Tak zase příště,“ pozval mě a já jenom přikývla.
* Článek je přiřazen k tématu týdne „Komedie života“.