Rubrika: Češtinářský koutek

Přídavná jména zakončená -ící nebo -icí se často pletou a musíme rozlišovat jejich typ: účelový nebo dějový. Účelová přídavná jména vyjadřují, k čemu daná věc slouží, přičemž tato vlastnost se nemění, ačkoli v danou chvíli její funkci nevyužíváme. Píšeme krátké i. Dějová přídavná jména píšeme s dlouhým í a většinou až za podstatným jménem. Vyjadřují činnost, která právě krátkodobě probíhá. Jedná-li se o osoby, používají se jen dějová přídavná jména s dlouhým í.

Dějová X účelová přídavná jména:

prodavačka balící zboží X balicí papír

uklízečka čistící nábytek X čisticí prostředky

muž hasící požár X hasicí přístroj

ředitel hodnotící výsledky X hodnoticí komise

muž holící si vousy X holicí strojek

pes honící slepice X honicí pes

lednička chladící víno X chladicí zařízení

hoch jezdící na skateboardu X jezdicí schody

pošťák lepící balík X lepicí páska

zahradník kropící záhonky X kropicí vůz

elektrikář měřící napětí X měřicí přístroj

lednička mrazící potraviny X mrazicí technika

jeptiška modlící se otčenáš X modlicí knížka

cukrář pečící dort X pečicí papír, pečicí plech

studenti plnící své povinnosti X plnicí pero

vojáci řadící se do zástupu X řadicí páka

manažer v řídící funkci X řidicí panel

pracovník školící zaměstnance X školicí středisko

babička vodící denně děti do školy X vodicí pes, vodicí tyč

žena žehlící prádlo X žehlicí prkno

Blíží se Vánoce a Nový i nový rok, a tak je třeba si připomenout, s čím se setkáváme na novoročních přáních. Jde o zkratku P. F. nebo také p. f. S tečkami je psaná tehdy, máme-li štěstí na poučené gratulanty.

Spojení „pour féliciter“ pochází z francouzštiny a znamená „pro štěstí„. Ve Francii se zkratka P. F. ani nepoužívá, takže kdo ví, proč jsme si ji zrovna my, Češi, tak oblíbili. Celé toto spojení se užívá jen výjimečně, a proto bych ráda poukázala na jeho zkrácenou formu, kterou je totiž třeba psát s tečkami.

Neberte si tedy příklad z mnohých přáníček, která se pyšní sice graficky snesitelnější podobou bez teček, ale pravopisně jsou chybná.

Nezapomeňte mezi jednotlivými písmeny udělat i mezeru! Často se na to zapomíná, ale ve zkratkách s tečkami každé písmeno reprezentuje jedno slovo a slova přeci mezerami oddělujeme.

Berte ode mě tenhle článek jako přání všeho dobrého (nejen k Vánocům a novému roku), protože znáte mě, nejspíš se ozvu zase až… někdy.

Už dlouho si při psaní dávám velký pozor na to, abych na konci řádku neměla znaky, které tam nepatří. Je jich spoustu, a tak jsem se rozhodla vám o nich říct v tomto článku. Bohužel ale nevím, jak se těmto chybám vyhnout na blog.cz, tak třeba mě někdo poučí. Vlastně ani nevím, jestli jde vyloženě o chybu, možná jde spíš o to, aby se text lépe četl, ale já mám pravidla ráda, češtinářská obzvlášť, tak se ráda snažím dodržovat i tato.

Samozřejmě jsem nejspíš zapomněla na další příklady. Určitě by se našly i nějaké výjimky, ale tohle je takový malý souhrn toho, jak by to mělo vypadat.

Rozloučení na shledanou bývá někdy špatně psáno dohromady, jde ale o dvě slova, mezi kterými je třeba nechat mezeru.

Jediná pomůcka, kterou znám, zní, že si mezi ta dvě slova můžete vložit slovo další. Např. na brzkou shledanou. Tím pádem by mělo být jasné, že se tento pozdrav při rozloučení bude psát zvlášť.

Samotné slovo shledaná nachází své synonymum ve slovech setkání, shledání. I podle toho poznáte, že na začátku se píše písmeno s. Můžete si říct i „směr dohromady“, i podle této poučky pak napíšete s.

Příklady:

Chtěl jsem se podívat do sexshopu, ale tolik jsem se styděl, že jsem neřekl ani dobrý den, ani na shledanou.

Bylas úžasná, těším se na shledanou.

Častou chybou je zaměňování dvou různých slov holt a hold. Přitom je to docela jednoduché. Jak často vlastně používáte slovo hold ve smyslu projevu úcty? Skoro nikdy. Dá se tedy říct, že s písmenem „t“ na konci slova chybu neuděláte mnohem pravděpodobněji.

= zkrátka, tedy, inu, vskutku

Chcete-li si povzdychnout a vyjádřit se ve smyslu, že něco tedy bude tak či onak, používáte holt.

Příklady:

Holt se nedá nic dělat, je čas vstávat.

Ověřil jsem si to a máš holt pravdu.

= projev úcty, pocta, uznání, poklona, počest

Slovo používáné v běžné mluvě zřídka. Setkáte se s ním spíše při slavnostních událostech, např. televizních přenosech, kde se projevuje uznání různým osobnostem.

Přílady:

Nově zvolenému prezidentovi jsme vzdali hold.

Autor ve své básni složil hold krásné přírodě, ve které vyrůstal.

= výzva k zastavení

Slovo pocházející z německého jazyka. Najdeme ho spíše v literatuře, v běžné mluvě se příliš nepoužívá.

Příklad (vypůjčený z Internetové jazykové příručky):

Esesák mě zahlédl, křikl halt a namířil na mě pistoli.

Konečně se v češtinářském koutku dostávám ke svému oblíbenému dvojsmyslu, který používám nejspíš až příliš často, ale nemůžu si pomoct. V psané formě sice nevyzní tak, jako když tuhle libůstku zašeptáte do ucha spanilému mládenci (nebo spanilé slečně), ale aspoň se podíváme na to, aby ten psaný projev vypadal k světu.

Dnes tedy o rozdílu mezi slovesy svést a svézt.

Protože infinitivy těchto slov znějí nahlas stejně, jde se jejich různými smysly dobře bavit. O tom ale více v příkladech. Nyní je třeba si říct, jaký má které z těchto sloves význam.

– zlákat (Svést jeho manželku se mi podařilo po pár panácích.)

– dopravit níž vedením (Byla tak opilá, že jsem ji musel ze schodů svést.)

– svalit vinu (Svést nevěru na milence, to by jí šlo.)

– dokázat (Tuhle polohu bychom mohli svést.)

– dosáhnout (Po dobrém s ním nic nesvedeš.)

– způsobit, že se někdo nebo něco odchýlí od zamýšleného směru (Svést chlapa z cesty věrnosti není nic složitého.)

– způsobit, že se někdo s někým sejde (Mysleli si, že je svedla dohromady náhoda.)

– vzít s sebou vozidlem (Nechala jsem ho, aby mě svezl autem.)

– dopravit níž vezením (Byla tak opilá, že jí dělalo problémy svézt se dolů výtahem.)

– vezením dopravit na jedno místo (Všechno seno se nám podařilo svézt na hromadu.)

– sklouznout (Šaty se jí po nahém těle svezly až na zem.)

Další příklady:

Nechtěla, abych ji svezl, a tak jsem ji prostě svedl.

Ptáte-li se někoho, jestli chce svézt autem: „Chceš svést/svézt?“ Podle odpovědi si s ním můžete dělat, co chcete.

Ani napotřetí se mi ji nepovedlo svést, ale ze zábavy se se mnou chtěla svézt na motorce.

Sundal jsem jí ramínka od podprsenky a ta se svezla po záhybech jejího těla až dolů.

Aby toho nebylo málo, ještě bych zmínila sloveslo zvést. Proč? Protože tenhle článek nechci zvést tím, že bych na toto stejně znějící sloveso zapomněla. Význam je tedy zkazit. Dříve se sice používalo i v jiných významech (dokonce i opačných ve smyslu vydařit, ale to teď nebudu brát v potaz).

Příkladem tedy může být:

Po šesti pivech se zvedl pod obraz.

Tys to oblečení zase zvedl! Kde ses válel?!

Chceme-li o něčem říct, že je to v normě, řekneme, že je to standardní. Bohužel se v tomto slově dost často zaměňuje písmeno d za t a vidíme tím pádem nesprávný tvar standartní. Jenže není standard jako standarta.

Zatímco standard vyjadřuje určitou obvyklou úroveň, měřítko nebo normu, slovo standart vůbec neexistuje. Oproti tomu standarta v ženském rodě je vlajka nebo prapor.

Přídavné jméno od podstatného slova standard je standardní.

Přídavné jméno od podstatného slova standarta je standartový.

Příklady:

Když náš sex trval už dvě hodiny, nepřekvapilo mě to, je to pro mě standardní doba.

Standardně se na prvním rande nehrnu do postele, ačkoli…

Při milování na Hradě jsme se přikryli prezidentskou standartou.

Standartová tyč čněla za oknem do vzduchu, stejně jako se před mým obličejem tyčil jeho ztopořený úd.

Někdo ví, jak určitá slova napsat, protože má cit pro jazyk, někdo netuší, a tak je třeba mu poučky vštěpovat. Pro ty, kdo si nejsou úplně jistí, je tady další článek do koutku o češtině. Tentokrát o slově humánní.

Nedávno jsem na jednom blogu zahlédla tvar humální, což mě fakt pobavilo. Já vím, že to tak lidi někdy říkají, ale ještě jsem to neviděla napsané. Doufám, že se toho už znovu nedočkám. Tenhle patvar totiž nic neznamená.

Existuje pouze tvar humánní, který vyjadřuje nějaký vztah k lidskosti. Jedná-li někdo humánně, znamená to lidsky.

Příklady:

Můj přítel je až příliš humánní, při sexu mi nechce ani naplácat na zadek.

Manželka se v posteli dokáže odvázat natolik, že se přestane ovládat a chovat humánně.

Když dívku nutím polykat, je to vlastně humánní čin – nemusí pak nic uklízet.

Pro někoho je příslovce zticha samozřejmost, ale přesto chci upozornit, že se píše právě se „z“ na začátku.

Neřekneme si s tichem, ale z koho/čeho – z ticha.

Protože se jedná o příslovečnou spřežku, řídíme se původní předložkou, a tudíž na začátek napíšeme „z“.

Důležité také je, že příslovce zticha se píše dohromady. Pokud napíšeme „z ticha“, už nejde o příslovce. Vyjadřujeme jiný význam. Např.: Z ticha mi začalo pískat v uších.

Příklady:

Když mnou projede orgasmus, nikdy nedokážu být zticha.

Kéž by můj partner nebyl při sexu tak zticha.

Nic proti tchyním! Dnes jsem narazila na láhev Coca-Coly, a i když nechci nikomu dělat reklamu ani chutě, musím vám ji ukázat. Nezdá se vám na ní něco divného? Samozřejmě kromě faktu, že originální nápoj už v téhle flašce dávno není. Opětovnému používání plastu zdar!

Pokud jste nic zvláštního nepostřehli, čtěte dál, bude se vám to hodit. Reklamní akci „pusu dostane“ jste určitě zaregistrovali (a pokud ne, o nic jste nepřišli). Člověk by předpokládal, že obrovská společnost, jakou Coca-Cola Company je, zaměstnává někoho, kdo jim koriguje češtinu. Možná se výjimečně spletli, ale mně ta jejich tchýně docela trhá oči. P.S. Coca-Colo, jestli sháníte korektora, jsem svolná 🙂

Oč tu běží, je to dlouhé ypsilon. Výraz, který je na láhvi použit, je sice všeobecně rozšířený, ale měli byste ho používat jenom v mluvené řeči. Jakmile o tchyni píšete, musíte použít krátké ypsilon!

Slovo tchyně je totiž odvozené od slova tchán, kde sice dlouhá samohláska je, ale ženskou variantu tvoříme příponou yně, která v tomto případě dlouhá není. Takže radši zapamatovat natvrdo!

TCHYNĚ tchýně

Příklady:

Doufám, že moje manželka bude za 30 let sexy, jako je teď tchyně.

Tchyně na mě někdy má sexuální narážky, je mi to odporné a zároveň mě to vzrušuje.

Zaslechl jsem tchána s tchyní, jak se včera milovali.