Rubrika: Češtinářský koutek

Kdekdo se mnohdy dívá na různé filmy a pak o tom chce někomu říct, protože ale nechce pořád opakovat „koukal jsem, viděl jsem, díval jsem se“, sáhne často po „zhlédnul jsem“, jenže naneštěstí ještě častěji po „shlédnul jsem“.

Pochybuju, že by se tolik lidí dívalo na filmy ze žebříku, věží či střech, a tudíž není k používání „s“ na začátku tohoto slova důvod. Tato předpona totiž vyjadřuje „směr dolů, dohromady nebo z povrchu pryč“.

Mělo by tedy být samozřejmostí, že další snímky už vždycky jenom zhlédnete.

A pokud je někdy shlédnete, tak chci vidět dokumentaci, protože neuvěřím, dokud se nepřesvědčím na vlastní oči!

… aneb protože lidi pořád jenom mluví a mluví a často do tohoto procesu nezapojí i myšlení, vznikají věty typu: „Kvůli charitě děti dostaly najíst.“ Nebo hůře: „Díky autonehodě zemřelo pět lidí.“

Mám dojem, že víc nemusím vysvětlovat. V tomhle případě se nemusíte nic biflovat, není třeba žádná pomůcka. Stačí jen přemýšlet nad tím, co vám vychází z úst. Čiňte tak, prosím.

Příslovce výjimečně je opravdu složité. Většina lidí ho totiž čte jinak, než se píše. Nesprávně. Tím pádem si pak pletou, které že i/y má být to dlouhé. Nezbývá, než si to zapamatovat. Dlouhé je to první tvrdé y! Opravdu. Stejně tak v dalších formách jako např. výjimka, výjimečný, bezvýjimečný apod.

Slovo výjimka vzniklo ze slovesa vyjímat. Délka samohlásek se změnila se změnou slovního druhu. Stejně tak je to např. se slovem výšivka, jež vzniklo z vyšívat nebo výhybka (od vyhýbat). Podle těchto pomůcek se i pravopis slova výjimečně zapamatovat dá, ne? Doufám, že tuhle chybu už uvidím opravdu jenom výjimečně.