Dnes se zaměřím na číslovku dvěma, kterou jsem si už před lety nesmírně oblíbila a postupně se ji naučila používat v úplně běžném hovoru, kde jinak spisovně vskutku nemluvím. Teď už je to pro mě naprostá samozřejmost, a když omylem řeknu nějaký patvar tohoto slova, ihned si to v mysli uvědomím a zastydím se.
Dvěma totiž existuje prostě a jednoduše jen a pouze v tomto tvaru. Žádné dvouma, dvoum, dvěmi nebo snad dvoumi by nikdy nemělo spatřit světlo světa! Chápu, že v některých případech to ke koncovému „i“ svádí, ale ubraňte se.
Příkladem vám budiž následující věty:
Sdílel lože se dvěma ženami.
Stál dvěma nohama v louži.
Tiskl ho dvěma prsty.
Když už jsem u tohoto problému, můžete si sem přiřadit i slovo oběma, které taky neexistuje s koncovkou na „i“, natož ve tvaru obouma nebo oboum.
Např.:
Sevřela ho oběma nohama.
Stejně tak nemůžete používat patvarů dvouch nebo obouch – „ch“ na konci nikdy není.
Pravidlem taktéž je, že se nepoužívají obě tato slova najednou, nýbrž si vyberete jen jedno:
Oběma rukama.
Dvěma rukama.
Oběma dvěma rukama.
Pokud použijete třeba ještě ukazovací zájmeno a přídavné jméno, vypadá to pak následovně:
S těmi posledními dvěma korunami v peněžence.
Ostatní číslovky končí na „i“: třemi, čtyřmi, pěti… Zde by naopak bylo chybou užívat formu s „a“.
Nenechte se tedy ovlivnit ani médii, ve kterých se tyto chyby dost často objevují. Pamatujte, že správně je vždy jen dvěma a oběma.
20 reakcí na „Od teď už jen „dvěma““
To si musím zapamatovat: Sdílel lože se dvěma…, Sevřela ho oběma…,oběma rukama. -:)
Silně mi to připomíná pomůcku, když jsme si nemohly (děvčata) zapamatovat, kde se píše – mě, a mně- Tehdy byla taková pomocná věta: "JeMNĚ, MNĚ ho MNI!" Z toho plyne – že MNĚ se jasně píše ve 3. pádu!-:)))
[1]: Tentokrát jsem si trochu mýho obvyklýho psaní prolnula i do češtinářskýho koutku, no… 🙂 To s tím "mně" znám, ale už jsem to zapomněla, tak díky, použiju to, až budu psát o týhle problematice :))
Fajn a stále víc u tebe zjišťuji jak przním češtinu. Zvlášť když se prostě nedokážu zbavit některých svých hovorových zlozvyků zvlášť koncovky ej :)….ale je to moc záslužné že si tohle? nebo toto? začala dělat.
[3]: Ale tak koncovka "ej" není žádný hrubý porušení pravidel 🙂 To je prostě čeština, kterou mluvíš, já přesně tohle kolikrát taky používám třeba v komentářích 😉 "Tohle" nebo "toto" je jedno. Každopádně díky za povzbuzení 🙂
Koho že tiskl dvěma prsty?
[5]: Kdo řekl, že tam patří životnej rod? 🙂
[6]: Sousedovic malý Mirek
Tak tedy "co"? 🙂
[7]: Až budeš nade mnou, pode mnou nebo vedle mě, ukážu ti to, když budeš mít pořád ještě zájem 😉
[1]:Mně se píše i v 6. pádě, např. o mně, ve mně.
[9]:A jako mnemotechnická pomůcka se to (druhé), myslím, dá také dobře pamatovat.
[9]: Hele, nefušuj mi do řemesla! 🙂
[11]:Vysvětlování gramatiky na sexuálním podtextu mě (4. pád) úplně vtáhlo. Tomu nešlo odolat.
[12]: 🙂 rozumím. Stejně si dělám srandu, když to víš, tak to ukaž!
Pěkně vysvětlené. Někdy, když píši dlouhý text, tak se v těch různých tvarech a skloňování také ztrácím…
Dalšími přeroztomilými przněními jsou slavné titulky a hranolky. Dost lidí používá "sýr s hranolkami" a "film s titulkami", aniž by si uvědomili, že je "ten hranolek" a "ten titulek". Tudíž "sýr s hranolky" a "film s titulky".
[15]: Jo, jo, tuhle problematiku už mám v rozepsaných, jenom lenost mě brzdí 😉
[14]: Díky 🙂 Každej se občas ztratí 😉
Napadlo vás někdy, jestli tu češtinu neprzníte víc, když v hovoru používáte všechny ty korektní tvary? Hovorová řeč je do značné míry poklad – na Chodsku mají i baladu na rodnou řeč…
Psaná řeč je druhá věc a jen mistr dokáže ve správnou dobu "přepnout kód".
[17]: Já jsem nikdy neřekla, že v hovoru používám jenom korektní tvary. Dokonce i tady v komentářích si můžete všimnout, že vůbec nepíšu spisovně. Ale musím říct, že i kdyby někdo používal v hovoru jenom korektní tvary, tak si rozhodně nemyslím, že by češtinu prznil víc než ten, kdo mluví špatně. Nebo třeba naopak hyperkorektně.
Pokud jde o části těla, kombinace obě dvě se skutečně nepoužívá, ale v ostatních situacích zcela běžně:
Vypočítejte oba dva příklady.
V obou dvou větách jsi udělal chybu.
Ty jsi byl v kině s oběma dvěma dívkami?
apod.
[19]: To je fakt, na to jsem si při psaní článku nevzpomněla, dík 😉