Mně bylo dvacet, příteli třicet a jeho bráchovi čtyřicet. Budoucí švagr by věkem mohl být můj otec. Vlastně byl jiná generace. Přesto jsme si spolu rozuměli a často se něčemu smáli.
Jednou jsme se zase zapovídali v kuchyni, kde jsem čekala, až se po prohýřené noci konečně vzbudí můj přítel. Přespával u nás zrovna i švára, jak jsem mu už od našeho seznámení říkala. Protože minulou noc moc nepil, vstal brzo a přišel za mnou do kuchyně. Kecáme a smějeme se, když vtom zjistím, že neteče voda. Lomcování s pákou od kohoutku nepomohlo, a tak si klekám na čtyři a koukám pod dřez, jestli náhodou nezjistím, kde je problém.
Přes zadek mě pleskne něčí ruka. Samozřejmě se leknu, ale v mysli se mi objeví jen obraz mého přítele. Nejspíš se už probudil a přišel se nasnídat. Vysoukám se zpod linky a ještě na kolenou se otočím. Půl metru od mé tváře se tyčí chlouba mého budoucího švagra, jehož oči na mě vyčkávavě hledí.
„Tohle nemůžeme!“ překvapeně pípnu, ale moje tělo nesouhlasí. Bradavky už mi dávno ztvrdly a teď se rýsujou pod pyžamovým tílkem. Mezi nohama mi to zacukalo a právě se ze mě dere šťáva, která touží pokrýt každý kousek toho mužství před mým obličejem.
Švagr mě chytá za hlavu a já automaticky otevírám pusu. Co to dělám? Podívám se nahoru do těch očí plných očekávání a najednou mám plnou pusu a tlak dopadá až na mandle a krk. Na spodní ret mi narazí švagrovy koule a oči mi začínají slzet kvůli dušení se. Tlak na mou hlavu ale nepolevuje ještě několik dalších sekund. „Ááach!“ nadechnu se rychle, ale to už ho zase cítím ve mně, jak mi klouže po jazyku svou spodní stranou a jeho špička naráží až do krku. Hlavu mi drží oběma rukama, ale přiráží si sám. Šuká mě do pusy, já se zalykám a přemýšlím jenom nad tím, abych se nepozvracela.
Když mě konečně pustí a já otevřu oči, dopadne mi na tvář a do vlasů jeho semeno. Skloní se ke mně a já čekám, že mě políbí, ale akorát mě chytne za bradu a zašeptá: „A teď si jdi za bráchou, ty mokrá děvko.“ A já jdu. Beze slova opustím kuchyni, zamířím do koupelny, kde se dám do pořádku, a otevírám dveře od ložnice.
Přítel už se s ranní erekcí převaluje na posteli a je očividně rád, že mu s ní přicházím pomoct. Svlékne mě a neodpustí si poznámku o stavu mého rozkroku: „Vidím, že už se mě nemůžeš dočkat?!“ Jedním prudkým přírazem do mě vstoupí a mrdá mě ve stejném rytmu jako před chvílí jeho bratr. Zase se mi chce zvracet, ale ležím na zádech, a tak ten pocit potlačím snáz. Přítel boří hlavu do mých skákajících prsou a já jsem ráda, že už mu nevidím do očí.
Naše šťávy se právě zředily samy se sebou a já dostávám láskyplný polibek. Jeho jazyk mi rejdí tam, kde ještě před pár minutami klouzal pták jeho bratra.
* Článek je přiřazen k tématu týdne „Z generace na generaci“.