Rubriky
TT (témata týdne)

Podlehnout, anebo zůstat věrný?

„Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“ Kdo by to do mě řekl, že jednou svůj článek začnu citací z Bible? Člověka, kterého tíží svědomí, napadají různé zhůvěřilosti.
Ve společnosti vždy převládá určitá představa o tom, jaké jednání je správné. Nejde o činy proti zákonům, těmi se může zabývat soud. Nejde ale ani o pouhé prohřešky proti zdvořilosti. Rád bych zmínil takové chování, které se týká podstatných záležitostí. Třeba nevěra.
Mít všechno, co chci, anebo být tím, za koho bych se rád považoval? Konkrétně to myslím takhle: mám se bránit pokušení, jež se mi hrne do žil při pohledu na přitažlivou ženu, i přestože není mou přítelkyní? Nebo mám podlehnout a dopřát si ukojení svých tužeb? Když se tomu svodu v podobě hříchu s jinou ženou ubráním, budu na sebe pyšný. Budu tím člověkem, kterým bych být chtěl – věrným, ctnostným, ohleduplným, sám sobě se nehnusícím. Jestliže ale situaci neustojím a její kůže se dotkne té mé, kým se stanu pak? Slabochem, nevděčníkem, mizerou, děvkařem? A je odtud návratu?
Miluju svou Kristýnu. Jsme spolu už dlouho, asi sedm let. Začínáme mluvit o dětech. Rozumíme si, máme hodně společných zájmů, rádi spolu podnikáme výlety a celkově se nám líbí trávit čas pohromadě. Občas se pohádáme kvůli největší pitomosti, která se najde, abychom se za chvíli zase usmířili a nechápali, že jsme tu hádku nechali zajít tak daleko. V posteli nám to klape, víme, co ten druhý chce a co se mu nelíbí. Je to taková idylka, po níž spousta párů touží. Někdy je to ale hrozná nuda. Všechno se opakuje. Neříkám, že prožíváme stále stejně plynoucí dny, ale jednou za čas se objeví takový, který už tu v minulosti byl. To samé se sexem. Pořád toho zkoušíme hodně, snažíme se překvapovat se navzájem a nestydět se ani při těch nejpodivnějších polohách a hrách, jenže nezřídka se stane, že celý sexuální akt je jako déjà vu.
Pak sedím s přáteli v baru a nějaká cizí slečna po mně vyjede. Mým tělem hned prosviští vzrušení, které jsem už dávno nepocítil, a najednou se mi zatmí před očima. Ta krásná žena stojí přede mnou, dlouhé vlasy jí spadávají z ramen do výstřihu, boky jí svazuje kožený pásek a oči na mně může nechat. Po chvíli zjistím, že nemyslím na nic jiného než na to, jak by chutnala, kdybych se mohl dotknout jejích rtů, jak by voněla, kdybych se mohl naklonit dost blízko k jejímu krku, a jak by se hýbala, kdyby pode mnou ležela v posteli.
Týna pro mě v ten okamžik neexistuje. Nemyslím to ale zle! Ta nová dívka je pro mě jenom objekt k nasycení svých potřeb. Nechci s ní žít, netoužím se o ní něco dozvídat, nezajímá mě její život. Po pár desítkách minut ji už nechci ani vidět. Jenom ji chci vyzkoušet a zase nechat být a vrátit se domů.
Není to tak, že bych si současné přítelkyně nevážil. Vždyť ji opravdu miluju! Jenomže tahle nová holka mě tak přitahuje! Těžko se tomu bráním, šlo by přeci jenom o sex. Nic to neznamená. Můj mozek a všechny buňky křičí, ať podlehnu. Vzájemná chemie někde v prostoru mezi námi vybuchuje do oslepujících barevných gejzírů, a čím jsme si blíž, tím hmatatelnější je. Moje srdce v té chvíli volá: „Nedělej to, budeš litovat!“ ale já ho neslyším přes šumějící napětí, které se mi rozlévá úplně všude. To očekávání něčeho nového je neudržitelné. Nakonec v ní skončím. V téhle neznámé krásce utopím všechny svoje pocity a hlavně chtíč. Je mi skvěle. Bylo to tak nové a neokoukané.
„Těšil jsem se na tebe, Kristý!“ usmívám se, když vstupuju do našeho bytu, a svou lásku políbím na známé rty. Jsem šťastný, že s ní můžu být. Co je pár minut oproti našim společně prožitým rokům? Svědomí mě rve na kusy a já lituju. Dokud ovšem nepotkám další půvabnou ženu, se kterou bych všednost vyměnil za neobyčejnost.
* Článek je přiřazen k tématu týdne „Mít, nebo být?“

32 reakcí na „Podlehnout, anebo zůstat věrný?“

Toť dilema ….. stereotyp, pokud ještě svého partnera milujeme se dá ještě překousnout a snést. Ale co pak když už láska zmizí v nedohlednu a zůstane jen zvyk, možná vzájemná úcta ? Já osobně se domnívám že lze mít rád/a dva partnery/ky. Tak aby netrpěl ani ten zákonitý. Asi to možná nadzvedne mnohé ten můj kacířský názor, ale já věřím že to možné je.

Takhle to v dnešní době začíná řešit stále větší množství lidí. Tam jim ujedou nohy a pak zase tam a domů se vrací jakoby nic. Znám. To je ten stereotyp když žiješ s jedním člověkem několik let. Třeba se s ním v určitých věcech nudíš ale nedokážeš si bez něj život představit. Tak ty nudné věci budeš oživovat jinde protože zbytek je fajn a s partnerem si jnak dokonale rozumíš…Já furt nadávám na dnešní zvrácený svět :-?

Ono lze mít rád i tři, nejen dva jak píše komentář [1]:. Po 20 letém manželství se mé známé už okoukal muž, tak si pořídila milence, kterému je 28 let. Jen kvete, tedy ta známá. No a protože je sice mladý, nádherný a vonný – ale nemajetný, nabrnkla si nedávno majetného ženáče ač stejně starého jako ona. Prý dědek – už má 40 za sebou!:-)
No uznej userko, musí být nevěrní jenom muži? :-D

[1]: Neboj Wendy, tvůj kacířský názor zde nikoho nenadzvedne, copak jsi si nevšimla, že když se userka vrátila, že tu bylo pár "závsistivců", kteří psali, že tu bude mít jedny a ty samé komentátory, že ti pocitví sem chodit nebudou? :-D  :-D  ;-)
Ta se taky stalo! :-D

[4]: Raději žádná poučení! Tohle jsou strašně individuální a obtížně přenosné věci. Nehledě na to, že osobní Rubikony v průběhu času dovedně mění koryta a člověk si nemůže být nikdy úplně jistý, na kterém vlastně stojí břehu, natož tím, co by dělal v kůži někoho jiného :-).

[6]: Není jistě náhoda, že "užas" znamená v ruštině hrůzu :-).

[7]: Taky si vždycky vybavím ужасный :D Ale rozhodně s Egopedem i Sugr souhlasím, jsi prvotřídní! o:)
[2]: "nepodléhat dojmu, že mám právo na všechno, co bych si přála" by se mělo vytesat hluboko do podvědomí všech.

[5]: Nikdy bych nevypustila z úst to, že by snad měli být nevěrní jenom muži. Jenže se to v jejich rodě líp psalo :-D Díky, že mi sem poctivě chodíš, komentátorko 🙂 A to se tak prostě stane, že se ti okouká muž a najednou z tý nevěry nemáš výčitky?

[4]: Z Čerfa bysme se měli poučit všichni a nejenom v otázkách nevěry ;-)

[3]: Což zvrácenej svět… ale složitej a zraňující!

[1]: Ale nemusí ta láska vždycky zmizet, ne? :/

[8]: Nevím userko – zkusím se jí nějak taktně zeptat! :-D
Ale vím, či jsem slyšela vyprávění mého známého, který říká, že po dvaceti letém manželství už ho žena nepřitahuje a on ji, takže se rozvedli a našli zase něco neokoukaného. Divné, viď? O_O Nu, každý podle svého gusta.
Vzor – jako je Čerf je skutečně na Knihu rekordů! :-D  :-D

[11]: A proč?
Pro ně prý je to víc než optimistické, protože kdyby už je na sobě nic nepřitahovalo a byly by spolu z povinnosti, byli by jen pesimisté, takhle je to optimismus. ;-)
Neboj userko, budeš jiná, uvidíš, vyjde ti to tak jako pár blogerkám zde, budeš mít jediného miláčka až do stovky a bude ti věren! Věř tomu a tak se stane! ;-)

[13]: Copak jsem tě mohla nechat takhle smutnou před nocí? Vždyť mě znáš!
Jsem ráda, že jsi vzpružená, ale abys z té radosti večer vůbec usnula děvče… :-D  :-)

Do nedávna jsem si myslela, že kdo není stoprocentně věrný, ten není ve vztahu úplně šťastný. Je to blbý, ale ona ta nevěra asi i dokáže ukázat, jak jsme pitomí, že jsme si nevážili toho, co máme a vymýšleli blbosti…
Stejně tak otázka: Co je nevěra? Flirtování, polibek, obejmutí, mazlení, sex? ;-)

[17]: Tak to rozhodně je, že si člověk neváží toho, co má, ale když to ztratí, tak lituje, že s tím nebyl víc spokojenej. Typický.
Co je nevěra záleží na každym, ale předpokládám, že partneři ví, co ten druhý za nevěru považuje.

"Opakování matka moudrosti."
"Co oči nevidí, to srdce nebolí."
Nerad jezdím znovu na známá místa.

V osobních a intimních vztazích asi víc vládnou individuální vlastnosti partnerů než univerzální předpisy, alespoň myslím.

Dokud má člověk výčitky svědomí (aspoň trošku) a má jasno v tom, koho miluje, je to relativně v pohodě. Pokud je někdo zadaný, ale je schopen se bezpáteřně vyspat s někým jiným, načež začne bilancovat výhody obou "adeptů", je něco špatně. Ale pokud si pouze užije a dál to neřeší, čili city zůstanou zaslíbeny jedné osobě, takový problém to, myslím, není.

[22]: Kéž by! Máš důkaz? 🙂

[23]: Tak to ti závidím. Já bych v tý nevěře asi vždycky viděla tu hrozbu toho, že to můj milý dělá proto, že mě už třeba nechce.

[24]: "To je teda porovnání na úrovni!" řekla userka a z hlasu byla znát ne špetka, ale celá naběračka ironie.

Základní otázkou je, jestli je člověk tvorem monogamním. Vědci tvrdí, že ne. Společnost a náboženství nám ale tvrdí něco odlišného. A tak s tím každý bojuje, jak může. Někdo uznává to, jiný zas něco opačného…

Když to převedu do své životní praxe. Ve svém životě jsem už byl párkrát opravdu šíleně zamilovaný, což mi však ale nezabránilo se otočit za jinou krásnou ženou.

[27]: Já jsem tím chtěl říct, že hodně lidí vnímá sebe (člověka), jako tvora polygamního a proto se tak chová. Nevěru vnímají jako něco přirozeného, i když ví, že tomu druhému tím ubližují. Ono jde hlavně o to, že láska je u dost lidí nestabilní, nevyrovnaná a měnící se. Navíc člověk je mnohdy tvorem lživým a falešným.

[28]: O.K., nemám problém se souhlasem, ale převáděl jsi to do svý životní praxe, tak jsem se zeptala, jestli opravdu budeme na stejnou úroveň stavět otočení se za ženou a sex 🙂 Ono je to ale stejně jedno, to si každá dvojice musí vyřešit sama, kde má hranice.

[29]: Mezi otočením se a sexem je pochopitelně rozdíl a veliký. Ale někdo to může vnímat jinak. Jasně tohle si musí každá dvojice vyřešit spolu. Někomu třeba může vadit, že jeho partner(ka) kouká na porno, nebo že onanuje a řeší, na co, nebo na koho přitom myslí. Někomu to prostě vadí, jiný to bere jako přirozenost. Vztah a láska se nedá paušalizovat, důležitá je vzájemná komunikace, otevřenost, respekt a úcta.

JENOM TOLIK …….
🙂
jestli mas na HIV TESTY jak
znasis byt jina jako ostatni
a co rika svedomi .
NIC MIN NIC VIC a jak
se umis klanet a lezt do zadnic
HEZKY ZBYTEK DNE;) :-D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *