Taky byste nadpis napsali takhle? Jestli ano, pak nemusíte číst dál. Dnes totiž bude češtinářský koutek o skloňování zájmena já. Půjde o tvary mě a mně, jež se stále hodně lidem pletou, a dokonce se mi zdá, že někteří ten rozdíl ani nezpozorovali.
Existují některé pomůcky, jak si zapamatovat, kde který tvar mě/mně psát, ale já upřednostňuju úplný základ:
MĚ se píše ve 2. a 4. pádě
MNĚ se píše ve 3. a 6. pádě
Už dlouhá léta mám toto tak zautomatizované, že kdykoli mám ve větě napsat mě/mně, podvědomě si nejdřív řeknu příslušnou pádovou otázku.
Zkuste pochopit moje myšlenkové pochody třeba tímhle příkladem. Co je běžným písmem, to chci psát, co je tučně, to mi koluje pouze v mysli:
1) Říkáš, že bez koho/čeho => 2. pád =>beze mě by to nebylo ono?
2) Já vím, že ti jde především o koho/co => 4. pád =>o mě.
3) To by se komu/čemu => 3. pád => mně docela líbilo!
4) Ať si o kom/o čem => 6. pád => o mně přestanou povídat!
Pozor na druhý příklad, kde se chybuje ještě častěji, protože předložka „o“ svádí k tomu, abychom si rovnou mysleli, že jde o šestý pád (mně), ale může jít i o zmíněný čtvrtý (mě).
No a protože vás nechci omezovat, nýbrž vám ráda dám na výběr, uvedu i ony pomůcky, jimž ale osobně moc nedůvěřuji, poněvadž každý člověk cítí češtinu jinak.
1)
Tam, kde si místo mě/mně můžete říct tebe, se napíše mě.
Tam, kde si místo mě/mně můžete říct tobě, se napíše mně.
2)
2. pád (koho, čeho) + 4. pád (koho, co) = 2 písmenka = mě
3. pád (komu, čemu) + 6. pád (o kom, o čem) = 3 písmenka = mně
3)
2. pád: tebe – mne (ale i mě)
3. pád: tobě, ti – mně, mi
4. pád: tebe, tě – mne, mě
6. pád: tobě – mně
4) NO A TOHLE MĚ OPRAVDU POBAVILO:
Tam, kam dáte místo mě/mně Vaška, napíšete mě.
Tam, kam dáte místo mě/mně Vaškovi, napíšete mně.
Doufám, že jsem vám pomohla a že si jednu možnost, jak si poradit s psaním tohoto zájmena, vyberete a budete se jí řídit.
18 reakcí na „Bylo ti po mně smutno jako mně po tobě?“
Haúúúú, tohle je pro mne můra. Jak vidí raději používám mne než mě….a to dost 🙂
V 2. pádě taky většinou používám "mne"… já si jedu podle "tě,tebe". O pádech moc nedumám.
Další užitečný a hodně potřebný článek. Mne fakt těší, že těmhle osvětovým článkům se věnují mladí blogeři. Od vás to ostatní snáz přijmou, než kdybychom "poučovaly" my, staré větve:)
Úžasné – tohle mě straší a pletu se v tom často! Ale už si to skutečně zapamatuju!-:))
[3]: To bys mi udělala nesmírnou radost! :))
[2]: Tak ty s češtinou moc problémů nemáš, pokud čtu tvý články pozorně 😉
[1]: To je ale škoda se nechávat takhle omezovat 🙂
Díky. Nedávno jsem nad tím dumala a nevěděla si rady.
Nakonec jsem i našla, jen místo Vaška jsem našla Jirku.
Dobrý den. Mi je 42 let a od školy používám metodu, která Vás asi také pobaví. Dala by se nazvat "kratší proti delšímu". Spočívá v tom, že tam, kde lze říci "mi", může být i "mně", a tam kde to nejde nebo jde říci "mne", patří "mě"
Hezký den.
Honza
Tvůj blok je super.
[7]: Já používám stejnou metodu. Protože jak se začnu motat v pádech, tak jsem většinou v prheli.
Ahoj tvůj blog mi pomohl také už používám pomůcku tebe a tobě.
[10]: Super, to jsem ráda 😉 Tak ať to jde.
A jak by znelo "At si o mi prestanou povidat!"? 🙂
[12]: Blbě.
Mě už nikdo nezastaví (jsem nezastavitelný!)
Mně už nikdo nezastaví (když stopuju na silnici, protože už nejsem ta krásná mladá blondýnka)
[14]: Výborně! 😉
místo Vaška nám naše paní učitelka říkala tatínka.. používam to a je to správně
Já používám buď pády a nebo když si mohu říci MNE, tak mohu s klidným svědomím psáti MĚ.
Prvním odstavcem jsi mi připomněla další nešvar, který se rozmáhá… JENŽ. Záludné ku skloňování, pokud to človíček neumí. 🙂 A což takhle přechodníky? To bude ještě horší… Spousta záludností v tom našem krásném slovanském jazyce… 🙂
[17]: Jestli někdy napíšu o přechodnících, budu pyšná
Sama je nazpaměť neumím a vždycky si radši všechno hledám, když už je chci použít v článku.