Rubriky
Velký rozhovor s blogery II

Velký rozhovor s blogery II – 4. otázka (strach)

Čtvrtá otázka z Velkého rozhovoru s blogery II zní:

4) Z čeho máš strach?
Než si přečtete odpovědi našich blogerů, můžete si připomenout, na co se onehdy ptal Surpan, a jak jsme odpovídali.
surpan.blog.cz/1508/velky-rozhovor-s-blogery-otazka-ctvrta
A teď už názory zúčastněných.
Sugrsugarless.blog.cz
Z nemocí stáří, z opotřebení organismu, které ke stáří zákonitě patří. Bohužel proti nemocem stáří jsou i lékaři zcela bezmocní.
King Rucolanivnice.blog.cz
Neuveriteľné, ale teraz, keď sa blíži zima a s jej príchodom potreba kúriť, z tepelných čerpadiel, ktoré sa používajú na získavanie podzemného tepla. Už to má takmer každý, onedlho bude naša planéta ako ementálsky syr, naftou, elektrinou, drevom kúriť nebudeme a všetci sa kvôli tým dieram v teréne prepadneme do horúceho pekla. To bude potom peklo, lebo čertice sú vraj krásne, lákavé, ale údajne nemajú tie potrebné otvory pre rozkoš…
Akas Akimakasakim.blog.cz
Z dlouhého a bolestného umírání. Rok a čtvrt jsem se staral o umírající maminku, téměř do konce jsem ji měl doma a přesto, že to bylo nevýslovné peklo, hodně mi to i dalo a naučilo mě to přemýšlet dost jinak. Stal jsem se zodpovědnějším, předtím jsem byl rebel a bohém pohrdající veškerými autoritami. Od té doby se snažím na veškeré dění kolem sebe hledět a vnímat je z různých pohledů a perspektiv. Dříve jsem například z určité naivity moc nechápal lidi, kteří se pokusili, nebo dokonce spáchali sebevraždu, dnes je do veliké míry chápu. Rovněž se jinak dívám i na eutanázii. Vždycky jsem o těchto věcech přemýšlel, v pubertě jsem měl i takový jeden moment, který více rozebírat nechci, ale zastával jsem názor, že všechno má nějaké řešení. Dnes vím, že něco zkrátka vyřešit nelze. Vím, ono to k životu patří, ale přesto se nemohu zbavit dojmu, že člověk by měl z tohoto Světa odcházet s určitou grácií a šarmem, nikoliv vyhublý na kost, v bolestech a prost vlasového porostu, tudíž zcela dehonestován. Naposled jsem viděl maminku den před úmrtím a ten pohled, ani pocity sklíčenosti a zoufalství bych nikomu nepřál. Proto doufám, že já tento Svět opustím náhle a ne po měsících prožitých v pekle.
Egopedegopedie.blog.cz
Z nekompetentních lidí na důležitých postech. A z toho, že někdo používá na vaření smetanu na vaření.
Platanuplatana.sk
Z toho že, sa jedného dňa zobudím a zistím, že som prespal 69. rok svojho života bez poriadnej oslavy. Seriózne ale z výšok, hĺbok a včiel.
Čerfpvapenik.blog.cz
Pokud jde o mne, nemůžu říct, že bych měl z něčeho strach. Pokud jde o blízké lidi, jsem strašpytel a bojím se kdečeho.
Jan Turonjanturon.blog.cz
strach někdy ze smrti, a kdo ví co je nebo není potom
Bloudweb-load.blog.cz
S přibývajícím věkem mám strach ze sanitek, které jezdí u nás po městě. A z těch, které zrovna parkují u maminky před domem nebo před tatínkovou oblíbenou hospůdkou, z těch mám strach úplně největší.
stuprumstuprum.blog.cz
Z hmyzu pod mikroskopem, někdy taky ze své sousedky. Příchází často úplně bezdůvodně uprostřed noci opilá na maděru a budí mě tím, jak se hlučně svalí do postele a brblá nadávky do polštáře.
Milošmish-mash.blog.cz
Bezprostředně strach necítím, ale podle nelehkých posledních roků života mého otce a tchána se asi nejvíc bojím nemohoucnosti a degenerace rozumových schopností.
Malkielmalkiel.blog.cz
Pokud vezmeme strach jako přirozenou součást pudu sebezáchovy, kterým nás vybavila příroda, tak určitě občas strach mám. Třeba mám strach přecházet šestiproudou magistrálu za plného provozu. Proto to nedělám. Jinak vzhledem k životní etapě, ve které se nyní nalézám, tak sám o sebe už moc strach nemám. Nemůže se mi totiž stát nic horšího, než jen že umřu. Což mne stejně dříve nebo později čeká. Snad bych měl jen strach z potupného a zbytečně dlouhého života na hadičkách a drátech. Což bych se snažil nějak vyřešit. V tomto směru už jsem instruoval své syny, že pokud bych měl tak dopadnout, tak ať doktory ukecají k podání nějaké hodně silné injekce. Kdysi u mého bráchy v terminálním stádiu rakoviny to docela zafungovalo. A nebo ať mne vyvezou na „výlet“ na nějakou hodně vysokou skálu. Takovej starej a nemohoucí člověk se po takové skále potom snadno smekne. Takže pokud mám nyní o někoho strach, tak pouze o své blízké. O syny, jejich manželky a vnoučata.
TlusŤjoch – tlustjoch.blog.cz
Z Hloupých Honzů.
Krutomývalkrutomyval.com
Asi jako každý: z dlouhého umírání, neúspěchu, ztráty bližních, nebo zdraví. Ale taky znám i strach z toho, jestli se mi daří dostatečně přispívat k zlepšování kvality života lidí obecně. Ať už formou třeba charity, nebo tvorby, u které doufám že bude někoho bavit, nebo ho, ideálně, rozesměje. Na jaře 2019 mi na internetové televizi Obbod vychází autorský seriál, s názvem Šeptej Nahá Stín. Rozhodně se všichni podívejte. A abych nezapomněla, ještě mám strach ze tmy, zejména v lese. Noční bojovky na školách v přírodě pro mě bylo čiré utrpení, jednou pošlu základní škole účet za terappii nebo lobotomii. Ještě si rozmyslím co pro mě bude výhodnější.
Surpansurpan.blog.cz
Vyloženě strach asi z ničeho. Samozřejmě si člověk přeje, ať narazí jen na dobré lidi, ať jsou všichni zdraví a mají pohodový život. Z čehož trošku vyplývají mé některé obavy, které si ale snažím nepřipouštět.
VendyWworlddandie.blog.cz
V mém věku už ze spousty věcí. Ale hlavně z budoucnosti. Z toho že přijdeme o střechu nad hlavou, že se něco stane komukoli z naší rodiny, že nebudu mít čas naučit vnučku všechno co bych chtěla. Jedno vím ale jistě, že lézt na stromy už to nestihnu.
Zlomený mečzlomenymec.pise.cz
Hlavně ze smrti, ne ani tak moc své, jako spíš lidí, které mám rád. Viz O smrti III.
Weilernaobojku.blog.cz
Z možnosti, že nehledě na to, co budu v životě dělat, nepodaří se mi nikdy vytěsnit ten pocit existenciální prázdnoty, který mě někdy pohltí a ponoří do nevysvětlitelného smutku, a že se ten pocit bude jen rozrůstat s jakýmkoliv mým životním rozhodnutím, dokud nezačnu vnímat, že je vlastně pozdě se rozhodovat, už nemám možnosti, vzdám to a budu se nadosmrti užírat tím, že jsem ani z poloviny nenaplnil jakýkoliv potenciál, který jsem kdysi mohl mít… A taky z pavouků. Seriously, fuck those.
userkauserka.blog.cz
Že budu někomu na obtíž.
Na názory ostatních čtenářů se těšíme v komentářích.
Už zveřejněné odpovědi:
1) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-1-otazka-uchylky
2) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-2-otazka-tanec
3) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-3-otazka-dopisy
4) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-4-otazka-strach
5) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-5-otazka-laska-a-sex
6) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-6-otazka-tajemstvi
7) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-7-otazka-odpusteni
8) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-8-otazka-selhani
9) userka.blog.cz/2003/velky-rozhovor-s-blogery-ii-9-otazka
10) userka.blog.cz/2004/velky-rozhovor-s-blogery-ii-10-otazka-ptej-se
Rubriky
Velký rozhovor s blogery II

Velký rozhovor s blogery II – 3. otázka (dopisy)

Třetí otázkou z Velkého rozhovoru s blogery II je:

3) Píšeš ještě běžné ručně psané dopisy? Kdy naposled, proč, komu?
Než si přečtete odpovědi našich blogerů, můžete si připomenout, na co se onehdy ptal Surpan, a jak jsme odpovídali.
surpan.blog.cz/1508/velky-rozhovor-s-blogery-otazka-treti
A teď už názory zúčastněných.
Sugrsugarless.blog.cz
Dopisy ručně nepíšu.
King Rucolanivnice.blog.cz
Musím. Furt. Aj predvčerom. Z hore uvedených dôvodov. Učím starú pravú ruku znovu písať. Píšem hlavne tej tanečnej partnerke, píšem divoké zamilované listy s erotickým obsahom, doplneným kresbami na hranici pornografie. Stále dúfam, že si ju písaním – pretože doteraz som všetko dobré i zlé v živote dosiahol, spôsobil len písaním – podmaním, očarím, získam. Je síce o deň staršia než ja, ale je medzi nami presne pol storočia rozdiel, o ktoré jej zase odo mňa mladšia. Nie nadarmo jej pripomínam jej otca…
Akas Akimakasakim.blog.cz
Já strašně drápu, takže by to po mě ani nikdo nepřečetl. Ale mrzí mě to, jelikož ručně psaná zpráva má neskutečné kouzlo. Ono vůbec psané slovo má v sobě něco vzácně magického. To, že jsem začal psát prózu, posléze i poezii mi bezesporu změnilo život. Nejen, že ho vnímám jinak, ale díky tomu potkávám lidi, kteří za to stojí. Ve psaní jsem objevil ten správný klíč k lidské duši a občas i k tělu.
Egopedegopedie.blog.cz
Běžně nepíšu. Naposledy asi mé první lásce v 17 letech. Protože jsem ji chtěl něco sdělit, byla daleko a na SMS by mi nestačil kredit.
Platanuplatana.sk
Veľmi dávno. Naposledy to boli myslím skôr básne písané rukou pre ženy, ktoré zohrali v mojom živote rolu, nie tak úplne, životných lások. List som naposledy písal tiež ľúbostný. A predtým v rámci dopisovania ako malé decko cez detský časopis s neznámou Dominikou. Hotový Amant.
Čerfpvapenik.blog.cz
Nepsal jsem už velmi dlouho. Snad poslední byl dopis s některými ryze praktickými pokyny, který jsem tu nechal před svou cestou do Japonska pro případ, že by mě cestou „něco sežralo“.
Jan Turonjanturon.blog.cz
Naposled jsem psal dopisy ručně psané v devadesátých letech své tehdeší milé.. Také jsem si občas takto dopisoval s jednou kamarádkou… Psal jsem pohledy, ještě loni jsem jich pár rozeslal, ale cena poštovného s touto tradicí asi nejen u mne skoncovala.
Bloudweb-load.blog.cz
Jasně! Naposledy Ježíškovi, aby mu neuniklo jak jsem se celý rok snažila.
stuprumstuprum.blog.cz
Toť se rozumí, že píšu dopisy a pohlednice, nejčastěji píšu úřadům nebo svědectví na policii. Bůhvíproč se ocitám velmi často v nepříjemných, s životem hraničících situacích.
Milošmish-mash.blog.cz
Dopisy nepíšu, jen pohledy, a to ještě tiskacím písmem, aby to bylo k přečtení. Nedávno jsem posílal pohled z Moskvy a chtěl jsem stylově psát azbukou a přitom zjistil, že už jsem ji do značné míry zapomněl.
Malkielmalkiel.blog.cz
Jelikož je můj psaný projev nečitelný i pro mne, tak ručně psané dopisy nepíšu. Poslední ručně psaný dopis jsem odesílal pravděpodobně ještě v době, kdy většina dnešních blogerů ani nebyla na světě.
TlusŤjoch – tlustjoch.blog.cz
Jistě. V rámci projektu ŠNEČÍ POŠTA (SNAIL MAIL). Též rozesílám své fotopohlednice jako PPPPPd (= Putovní Papírová Pohlednice – Podepiš a Pošli dál) Kromě toho některým blogodruhům/blogodružkám posílám v dopisech i své pixličky (=křížovky). Jako obálky používám stará Efdécéčka (FDC = first day cover čili obálky prvního dne). Naposledy jsem psal tento pátek Almě-Nacidě.
Krutomývalkrutomyval.com
nedávno jsem zjistila, že píšu v ruce tak strašně pomalu a nečitelně, že to považuju skoro za obecné ohrožení. Takže už to nedělám. Poslední ručně psaný dopis na který si vzpomínám? 2003, byl milostný, a nikdy neodeslaný. Díky Bohu!
Surpansurpan.blog.cz
Nemělo by to smysl. Jako levák, i když jsem se na stavárně musel učit technické písmo, mám písmo přinejmenším příšerné. Protože rád pracuju, tak si dělám hodně poznámek ručně, bohužel mi občas zabere dost času, je po sobě přečíst. Na své písmo nejsem úplně hrdej, na druhou stranu je skvělé pro šifrované zprávy.
VendyWworlddandie.blog.cz
Ne. Od doby kdy jsem skončila se zaměstnáním prodavačky, jsem ručně psát přestala. Pokud něco mám napsat musím tiskace, protože jinak by to po mě nepřečetl ani doktor anebo to sesmolím ve Wordu a vytisknu.
Zlomený mečzlomenymec.pise.cz
Když jsem byl malý, psával jsem dopisy babičce (samozřejmě pod dohledem rodičů). S nástupem doby emailů a SMS jsem přestal, nějak nebylo komu psát. Naposledy jsem napsal (a dostal) psaný dopis od své ex, ale to už je drahně dlouho. Vždycky jsem chtěl dostat dopis s rtěnkovým otiskem rtů, tak mi pak jedna kamarádka poslala pohled s otiskem… sice nebyl moc vidět, byl hodně světlý, ale lepší než nic 🙂
Weilernaobojku.blog.cz
Já si nepíšu v ruce pomalu už ani poznámky. V tomhle nejsem vůbec romantik a pevně věřím, že důležitější je obsah samotného sdělení než jeho prezentace. Tím samozřejmě nechci říct, že forma je irelevantní, ale sám prostě nevidím výhody ručně psaného dopisu.
userkauserka.blog.cz
Počítá se deníček, který píšu od svých 11 let sama sobě, a kdo ví, třeba i někomu z budoucích? Jinak spíš pohledy, dopis už dávno ne.
Na názory ostatních čtenářů se těšíme v komentářích.
Už zveřejněné odpovědi:
1) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-1-otazka-uchylky
2) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-2-otazka-tanec
3) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-3-otazka-dopisy
4) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-4-otazka-strach
5) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-5-otazka-laska-a-sex
6) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-6-otazka-tajemstvi
7) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-7-otazka-odpusteni
8) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-8-otazka-selhani
9) userka.blog.cz/2003/velky-rozhovor-s-blogery-ii-9-otazka
10) userka.blog.cz/2004/velky-rozhovor-s-blogery-ii-10-otazka-ptej-se
Rubriky
Velký rozhovor s blogery II

Velký rozhovor s blogery II – 2. otázka (tanec)

Druhá otázka z Velkého rozhovoru s blogery II zní takto:

2) Umíš tančit (ve smyslu tanců z tanečních)? Chodíš na parket, když je příležitost (ve smyslu jakéhokoli pohybu)?

Než si přečtete odpovědi našich blogerů, můžete si připomenout, na co se onehdy ptal Surpan, a jak jsme odpovídali.
surpan.blog.cz/1508/velky-rozhovor-s-blogery-otazka-druha
A teď už názory zúčastněných.
Sugrsugarless.blog.cz
Umím a nechodím.
King Rucolanivnice.blog.cz
Vedel som tancovať, nepotreboval už nikdy potom a rokmi zabudol. Ale kedže v zmysle textu vyššie sa už medzitým v neurologii vie, že tanec je najlepšia medicína, pozri aj knihu. Tak sa s mojou milou a peknou liečiteľkou, ktorá je pôvodom Rakušanka, púšťame do nácviku pravého viedenského valčíka. Obaja máme veľkú srandu, i keď salsa by bola asi lepšia, lenže na to ešte nemám…Nakoniec aj valčík sa môže veľmi sexy vyvinúť…
Akas Akimakasakim.blog.cz
Tancuji jen v naprosté opilosti a to se ani tancem nazvat nelze. Připomíná to spíše jakýsi záchvat šíleného zombíka, který se přešlehl dávkou směsi heráku a speedu. Vskutku žalostný, až nechutný pohled.
Egopedegopedie.blog.cz
Do tanečních jsem chodil, ale nepamatuji si z toho prakticky nic. Občasně zažívám pocit nevytrsanosti, ovšem na parket se dostanu pouze pod vlivem kapitána Morgana nebo podobných kumpánů. A to pouze ve výjimečných příležitostech.
Platanuplatana.sk
Samozrejme … že nie. Tanec nenávidím, nikdy som to nevedel a nie je mi príjemný. Fuj to. Vždy som hovoril, že ja nebudem tancovať ani na vlastnej svadbe.
Čerfpvapenik.blog.cz
Kdysi jsem tancoval celkem rád a myslím, že ani ne špatně. Ale pak jsem přestal vyhledávat příležitosti k tanci, takže jsem netančil nejmíň dvacet let a přichomýtnu-li se k parketu, kde mi tanec hrozí, prchám k baru. Ale jeden tanec mám ještě slíbený, a když se k němu někdy v budoucnu najde správná příležitost, dolezu na parket třeba o berlích.
Jan Turonjanturon.blog.cz
ač jsem chodil do tanečník, tančím jenom obkročák…Bez hudby jsem schopen předvádět kroky různých tanců, ale trefit se do muziky…
Bloudweb-load.blog.cz
Neumím tančit ani v jakémkoliv smyslu, ani smyslně, ani smysluplně. Zato tančím moc ráda! Sice jen s Otylem a Egopedem a jen a pouze na našem privátním parketu u kuchyňské linky, ale přece!
stuprumstuprum.blog.cz
Moje maminka se dlouhá léta živila klasickým baletem a tancem celkově, takže určitě mám sklony ke křepčení na parketu, jakkoliv vzhledem k mé letoře nejsou příliš pěstované.
Milošmish-mash.blog.cz
V tanečních jsem základní tance zvládal, i když nijak skvěle, a teď na parket vylezu „při volné disciplíně“, ale až když v sobě mám nejméně půl litru vína. Choť jsem několikrát přesvědčoval, že bychom se mohli přihlásit do kurzu pro „starší a začínající“. Podle jejího názoru je to zbytečné, že už se to stejně nikdy pořádně nenaučím. Ale to říkala i o řízení auta a ve 44 jsem si řidičák udělal a řídím (a rád a myslím, že i dobře, pokud zrovna za volantem neusínám.)
Malkielmalkiel.blog.cz
Navzdory mému odporu ke klasickým tancům jsem byl kdysi mojí matkou nahnán do tanečních hodin v Obecním domě v Praze. Neb to bylo ještě v dobách, kdy děti rodiče ještě poslouchaly. To vše vykonáno pod záminkou, že „prý to budu potřebovat celý život“. Poslechnuv příkazů matky jsem se pravidelně dostavoval do Obecního domu, leč taneční hodiny jsem trávil o patro níže v Plzeňské restauraci. Takže jsem se naučil pít pivo, leč tance jsem se nenaučil žádné. Dnes s odstupem desítek let již vím, že jsem udělal dobře, protože umění pít pivo jsem potřeboval celý život, zatímco ladné a esteticky ztvárněné ploužení po parketu jsem za svůj život nepotřeboval ani jednou.
TlusŤjoch – tlustjoch.blog.cz
Tančím na kocůra, drápky vystrčené, vousky vytrčené, boky vytočené. Některé mé pózy, když fotím, připomínají figury breakdance.
Krutomývalkrutomyval.com
Tancuju extrémně ráda. Mám za sebou několik let salsy, street, a nakonec i lekce pole dance. Mí schovívaví lektoři by asi řekli že tam, kde není moc talentu snad jednou pomůže píle, a já v to stále doufám. Tančím nejen když je k tomu oficiální příležitost jako třeba na parketu, ale zcela běžne kdekoliv něco dobrého hraje, včetně třeba v samoobsluze, nebo prostě na ulici. Naštěstí zde v USA je podivné chování víc tolerované, takže mi to prochází. Taky jsem velký fanoušek tzv „tichého tance“, kdy v klubu hraje hudba lidem jen do sluchátek. Kdo to nezažil, asi si těžko představí jaké to je tančit v klubu ve kterém je objektivně ticho, ale subjektivně máte v uších hudbu, ale napovím: je to skvělé.
Surpansurpan.blog.cz
Spíš bych o sobě řekl, že rád tancuju, ale trochu jinak :). Co se týče běžného tance, tak jsem vydržel v tanečních dvě lekce a když je náhodou potřeba, tak mě kroky doučuje moje nynější přítelkyně. Ale takový tanec mě moc nebaví.
VendyWworlddandie.blog.cz
Netančím klasické tance. Místo prvních tanečních jsem raději vykládala celý kamion zboží. Máti na to přišla a odvolala mne z práce. A dostala jsem sprdunk i od vedoucí, že jsem jí to neřekla. Jinak klátění se v rytmu písniček našeho mládí ještě zvládnu. A třeba až do čtyř do rána.
Zlomený mečzlomenymec.pise.cz
Ne, vůbec. Taneční jsem zarytě bojkotoval a při tanci si vždycky připadám jako idiot. Viz tohle video. Na diskotéce jsem byl myslím 2x v životě. A při společenských událostech si člověk stejně vystačí s pohupováním ze strany na stranu…
Weilernaobojku.blog.cz
Nevím, jestli jsem to kdy uměl, byť jsem taneční odchodil poctivě celé. On navíc klasický tanec naneštěstí není jako jízda na kole a když se neprocvičuje, tak se zapomíná. Já se ani nepohybuji v takových sociálních kruzích, abych vůbec věděl, při kterých událostech se ještě takto tančí. Tudíž ne, neumím to vůbec. Na parketu v klubu se přesto čas od času objevím, protože ač to není mnou preferovaný druh zábavy a odreagování se, naučil jsem se nebýt takzvaný party pooper.
userkauserka.blog.cz
Na taneční jsem chodila (dokonce i na pokročilé s klukem z inzerátu 😀 ) a bavilo mě to, ale jak člověk nepoužívá ty kroky, zapomene je. Takže tancuju běžně, průměrně, když je příležitost. Ráda.
A co ostatní čtenáři, jak byste odpověděli vy?
Už zveřejněné odpovědi:
1) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-1-otazka-uchylky
2) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-2-otazka-tanec
3) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-3-otazka-dopisy
4) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-4-otazka-strach
5) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-5-otazka-laska-a-sex
6) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-6-otazka-tajemstvi
7) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-7-otazka-odpusteni
8) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-8-otazka-selhani
9) userka.blog.cz/2003/velky-rozhovor-s-blogery-ii-9-otazka
10) userka.blog.cz/2004/velky-rozhovor-s-blogery-ii-10-otazka-ptej-se
Rubriky
Velký rozhovor s blogery II

Velký rozhovor s blogery II – 1. otázka (úchylky)

Velký rozhovor s blogery II začíná otázkou:

1) Máš nějaké (ne)roztomilé úchylky? Jaké? Třeba počítání kroků, kousání tužek, dívání se pod postel, než usneš, hraní si s vlasy nebo vousy, když jsi nervózní, apod.
Než si přečtete odpovědi našich blogerů, můžete si připomenout, na co se onehdy ptal Surpan, a jak jsme odpovídali.
surpan.blog.cz/1508/velky-rozhovor-s-blogery-otazka-prvni
A teď už názory zúčastněných. Pořadí je čistě náhodné a sebe jsem (jako předtím Surpan) zařadila na konec.
Sugrsugarless.blog.cz
Mám. Píšu prý na svém blogu kýčovité, dvojsmyslné sračky. No není to super úchylka? 🙂
King Rucolanivnice.blog.cz
Otázky 1 – 3 beriem ako úchylky a ich aj všetky mám, hoci nevinne. Stali sa totiž nezbytnou časťou mojej súčasnej liečby. Kroky musím počítať, aby som mal prehľad a aj kontrolu nad počítačom krokov, lebo sa po mrtvici učím znovu chodiť. Pod posteľ sa kvôli jej modernej konštrukcii dívať nemôžem, o to radšej sa dívam pod sukne okolitých dám… Ináč som sa prehrabával v mojej fúzatej brade, ale už som odvykol.
Akas Akimakasakim.blog.cz
Když odcházím z domova tak všechno kontroluji, většinou několikrát, zavřená okna, sporák, tekoucí vodu, rychlovarnou konvici, jestli není v zásuvce, správnost zavřených a zamknutých dveří. Vím, lehce to smrdí obsedantně-kompulzivní poruchou, ale tak vážné to snad nebude, prostě to párkrát vše zkontroluji a jde se. Také mám rád všechny důležité věci vždy na dohled, peněženku, telefony, klíče atd. Jakožto chlapík s bradkou, no jasně, že si s ní občas hraji, kdysi dávno jsem si nechával růst vousy na bradě hodně dlouhé, plánoval jsem z toho udělat cop, ale jak jsem se za to neustále tahal, tak to vypadalo hrozně a šlo to dolů.
Egopedegopedie.blog.cz
Nedokážu v klidu usnout, když jsou v místnosti na spaní otevřena být jediná dvířka od skříně. Všechny musí být zavřené – nerad bych totiž, aby na mě vypadl nějaký kostlivec.
Platanuplatana.sk
Chronicky si hryziem nechty a ak veľa premýšľam schytajú to aj pery. Keď som nervózny škerím sa, čo si často ľudia vysvetlia trochu inak ako by som chcel, ale je to výhoda pri prezentovaní verejne. Závislosť na pizzy sa počíta?
Čerfpvapenik.blog.cz
Čím jsem starší, tím větší jsem optimista. Není to dost velká úchylka?
Jan Turonjanturon.blog.cz
přímo to kousání tužek, tedy spíš propisek a hraní s prsty mne nepřešlo ani v dospělosti…
Bloudweb-load.blog.cz
Můj momentálně nejoblíbenější muž tvrdí, že úchylná je moje misofonie (snížená zvuková tolerance vůči zvukům jako třeba mlaskání, popotahování nudlí, cinkání příborů, lupání kloubů, …). A to velmi neroztomile. Přitom je to prachobyčejná nemoc!
stuprumstuprum.blog.cz
Moje úchylky jsou čistě rázu sexuálního. Nevím, jestli o tom mohu na blogu veřejně hovořit, ale mám rád svazování dívek a kreslení na jejich kůži různých symbolů, u vesničanek sázím třeba na krajky a erby, u vědkyň a archeoložek vítězí planetární konstelace nebo hieroglyfy atp.
Milošmish-mash.blog.cz
Ze základní vojenské služby jsem si odnesl zvyk počítat, kolik dnů ještě zbývá do konce. A dnes to aplikuji na počítání, kolik ještě zbývá do dovolené či volných dnů a bude příležitost zase někam vyrazit. Kdybych věděl, kdy umřu, určitě bych také odpočítával.
Malkielmalkiel.blog.cz
Pokud je úchylek více, než neúchylek, dají se ještě nazývat úchylkami? Dá se nazvat úchylkou podrbání v rozkroku, nebo kdekoliv jinde, když mne tam svědí? Já osobně mám s identifikací tzv.“úchylek“ trochu problém. Jinak pod postel se raději nedívám. V tom bordelu bych tam stejně nic neviděl.
TlusŤjoch – tlustjoch.blog.cz
Když jsem nervózní, uklidňuji se ořezáváním tužek kapesním švýcarským nožíkem. Další úchylkou je slinění tužky inkoustové (v jednom antiku jsem si jich nakoupil do zásoby, takže slinit mohu ostošest/ostosedm).
Krutomývalkrutomyval.com
nevím jeslti jsou roztomilé, ale mám jich spoustu. Počítám schody, když po nich jdu, a to nejen ty, které neznám ale i ty, jejichž počet znám velmi dobře. A ano, do bytu rodičů je jich stále 18, nic se od minulého tisíciletí nezměnilo, ale počítám je v hlavě vždy když tam jdu. Jako další úchylku bych uvedla, že ráda zarovnávám text do bloku, a čísluju odstavce. Možná si toho u mě už někdy někdo všiml 🙂
Surpansurpan.blog.cz
Lupání prstů, které jsem povýšil na super úroveň. Dokážu lupat nejen prsty na rukou a nohách, ale křupu si na povel kotníky, kolena, krční páteř a v neposlední řadě poslední dobou i rameno. To ale dělá samo. A samozřejmě mě díky tomu o to víc okolí miluje 🙂 .
VendyWworlddandie.blog.cz
Samozřejmě že mám. Myslím že neexistuje člověk, který by neměl nějakou. Já si někdy sama připadám jak úchylka. Všechno počítám, a když je v televizi něco o hadech, sedím s nohama nahoře a nemám moc touhu po skončení je dát dolů….
Zlomený mečzlomenymec.pise.cz
Ano, třeba to počítání kroků. Napadlo mě to kdysi, když jsem hrál hru z prostředí Star Wars a zazněla tam myšlenka, že dobrá obrana před mentálními triky Jediů je zaměstnat svou mysl. Počítat, hrát imaginární hru karet, cokoliv. No, já to nedělám proto, že bych měl strach z Jediů, ale proto, že to využívám když jdu někam cestuju, nudím se a přitom nechci poslouchat písničky. Mimo počítání kroků si třeba přeříkávám věci, které znám zpaměti, většinou nějaké scénky z filmů nebo seriálů a podobně (např. Otisův monolog z Asterixe a Obelixe 2). Další „úchylka“ může být moje lehká posedlost zaznamenávat věci z mého života. Píšu si deník od roku 2009, kam jsem si taky zapisoval SMS, které jsem dostal. Taky si schraňuju různá „mementa“, které dokazují, že jsem opravdu naživu (vstupenky z kina, výstav, účtenky z akcí atd.) Jako malý jsem měl totiž strach, že mi někdo vymazal paměť a já žiju vlastně svůj první den… (a to prosím dlouho předtím, než vznikl film Matrix).
Weilernaobojku.blog.cz
Obvykle trvám na absolutně spravedlivém dělení pochoutek a svačin. Řekněme, že si jako tříčlenná rodina koupíme balíček sušenek po dvaceti kusech – pokud se dostanu k rozdělování, každý z nás dostane šest sušenek, a zbylé dvě se musí co nejspravedlivěji rozlomit, aby měl každý ještě dvě třetiny sušenky. Trvám na tom i v případech, kdy se někdo vzdá svého dílu, aby takové dělení nebyl takový voser. Bude to voser! Spravedlnost je důležitější, než vaše obětavost!
userkauserka.blog.cz
Někdy si vytrhnu pár vlasů, když jsem nervózní nebo nad něčím přemýšlím. Někdy se přistihnu při tom, že v hlavě bezdůvodně počítám a jsem třeba u padesátky, ale vůbec si neuvědomuju, že jsem začala od jedničky.
A jak by odpověděli ostatní? Můžete se zúčastnit v komentářích.
Už zveřejněné odpovědi:
1) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-1-otazka-uchylky
2) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-2-otazka-tanec
3) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-3-otazka-dopisy
4) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-4-otazka-strach
5) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-5-otazka-laska-a-sex
6) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-6-otazka-tajemstvi
7) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-7-otazka-odpusteni
8) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-8-otazka-selhani
9) userka.blog.cz/2003/velky-rozhovor-s-blogery-ii-9-otazka
10) userka.blog.cz/2004/velky-rozhovor-s-blogery-ii-10-otazka-ptej-se
Rubriky
Velký rozhovor s blogery II

Velký rozhovor s blogery II

Surpan mě před lety (konkrétně na podzim 2015) oslovil s tím, jestli bych nechtěla pokračovat v jeho Velkém rozhovoru s blogery. Souhlasila jsem, ale rovnou jsem mu sdělila, že to se mnou nebude tak jednoduché a nebudu to mít hotové hned. Že to ale bude trvat několik let, to jsem nečekala ani já! Tímto se vám všem omlouvám, že jsem nebyla schopná sesmolit ani jeden článek, ačkoli jste byli tak skvělí a poslali mi všechny odpovědi v daném termínu.

Díky, Surpane, že jsi na mě nezanevřel, a díky všem ostatním za trpělivost. Možná to nakonec bude ku prospěchu věci a budete moct do komentářů rovnou napsat i vaše současné odpovědi. Kdo ví, třeba se za tu dobu změnil váš názor. Musím totiž říct, že odpovědi, které budete v následujících týdnech číst, jsou staré víc než rok. Ano, ještě jednou si sypu popel na hlavu a doufám, že i tak se vám tenhle blogerský počin bude líbit.
Oslovila jsem skoro třicet blogerů, odpovědí jsem dostala bezmála dvacet. Návratnost tedy slušná. Škoda, že nikdo z Blogu nereagoval. Posílala jsem i upomínku, protože jsem opravdu chtěla zapojit i naše vedení, ale nedá se nic dělat, vystačíme si sami jako vždy.
Otázek bude zase 10, pokusím se o nový článek každý týden, což je pro mě velké předsevzetí vzhledem k mojí neaktivitě v posledních měsících. Budu moc ráda, když se v komentářích zapojí i další neoslovení blogeři jak se svými poznatky, tak se svými vlastními odpověďmi. Těším se na všechno, blogování už mi trochu chybělo. 🙂
Díky, Surpane, žes mi druhý ročník rozhovoru svěřil, a snad mluvím za nás za oba, když řeknu, že budeme rádi za dalšího nástupce, který uspořádá ročník třetí. Nějaký dobrovolník?
Už zveřejněné odpovědi:
1) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-1-otazka-uchylky
2) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-2-otazka-tanec
3) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-3-otazka-dopisy
4) userka.blog.cz/2001/velky-rozhovor-s-blogery-ii-4-otazka-strach
5) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-5-otazka-laska-a-sex
6) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-6-otazka-tajemstvi
7) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-7-otazka-odpusteni
8) userka.blog.cz/2002/velky-rozhovor-s-blogery-ii-8-otazka-selhani
9) userka.blog.cz/2003/velky-rozhovor-s-blogery-ii-9-otazka
10) userka.blog.cz/2004/velky-rozhovor-s-blogery-ii-10-otazka-ptej-se