Rubriky
Můj soused ubožák

Soused mi dal pěstí

Soused nám vždycky rád zavíral vrata ze dvora před nosem. Třeba jsme šli nastartovat auto a než jsme s ním dojeli k vratům, už byla zavřená. Spíš jsme se tomu smáli, ale časem vás to začne otravovat, když musíte pořád vystupovat z auta a soused se vám někde za rohem směje.

Onoho dne v roce 2013 jsem si otevřela vrata s tím, že zaparkuju na dvůr, ale než jsem stihla vjet do průjezdu, vyjel z něho náš soused a vrata za sebou samozřejmě zavřel, i když mě viděl, jak je otevírám, z čehož je jasné, že budu chtít projet. Vystoupila jsem tedy ze svého auta, že si vrata zase otevřu, a když kolem mě soused procházel, aby nastoupil do svého auta a odjel, řekla jsem mu tím nejvýsměšnějším tónem, jakého jsem byla schopna: „Ubožáku.“
Vůbec jsem nečekala, že na to zareaguje jinak než nějakou ubohou nadávkou, ale on mě popadl za kabát a dal mi pěstí do spánku. Naštěstí byla zima a měla jsem čepici, a tak to nebylo tak hrozné, ale rozhodně to s vámi dost otřese. Dal mi ještě další pěst do hrudníku a chvíli se mnou třásl, načež přiběhl jiný soused a ubožák zbaběle odjel. Vzadu v autě měl svá dvě vnoučata. Skvělá výchova.
Tentokrát jsem měla velké štěstí, protože celou situaci viděli dva naši sousedi a u přestupkové komise potom vše dosvědčili, za což jsem jim moc vděčná. Bohužel z toho nebyl ani trestný čin, nýbrž pouze přestupek. Nejvyšší možná pokuta za přestupek proti občanskému soužití tehdy byla 20 tisíc korun. Nedoufala jsem, že by snad dostal nejvyšší možnou částku, ale říkala jsem si, že aspoň čtvrtina by ho trochu zabolela…
Vyměřili mu 500 Kč! Ze strany policie nebo přestupkové komise je to prostě výsměch.
V onom úředním rozhodnutí byla jedna jediná přilepšující okolnost, a to že to byl ubožákův první přestupek, oproti asi pěti přitěžujícím okolnostem, kterými bylo např. to, že on je muž a já žena, čímž pádem má větší sílu, že mě napadl na veřejnosti přístupném místě (na ulici), že na slovní označení reagoval nepřiměřeně a že konal úmyslně s tím, že věděl, jaký následek může způsobit. Díky těmto přitěžujícím okolnostem by správní orgán mohl rozhodnout o pokutě v horní hranici zákonné sazby, jenže to neudělal. Jak by to dopadlo, kdyby tam přitěžující okolnosti nebyly vůbec žádné? Dostal by jenom napomenutí?
Já jsem se pak ještě hodinu potom, co mě udeřil, celá třásla a srdce mi bilo o sto šest. Od té doby jsem se už souseda vysloveně bála, ale trest stejně žádný pořádný nepřišel. Nejspíš tehdy se ve mně něco zlomilo, protože když vám zákony nepomůžou, musíte si pomoct sami.
A tak jdu zítra k soudu, abych si vyslechla rozsudek nad sebou samou.

11 reakcí na „Soused mi dal pěstí“

Držím Vám všechny palce, protože to, co popisujete, si žádá soudní dohru, je to do nebe volající…
Pevné nervy, dostatek argumentů a štěstí!!!🍀🍀🍀

rH+

Četla jsem tento a minulý článek.
Jediné co na to mohu říci, je rada.
… odstěhujte se.

Argument, že "soused by pak vyhrál" je v tuto chvíli naprosto stupidní. To je to naprosto poslední, co by vás teď mělo trápit.

Lepší to nebude, on se nepolepší a s ničím nepřestane. S postupem času a věku to bude jen horší. Nemá smysl ho tahat po soudech nebo se rozčilovat.

Zapomeňte, že by Vám v tomto případě nějak účinně pomohlo právo.
Navíc je tu jedna důležitá věc. Až dosud mu to všechno procházelo.

Tobě dal pěstí a vidí, že se mu nic nestalo. Prostě to prošlo. Vážně chcete čekat, jak to bude pokračovat příště?

Tahle situace není řešitelná jinak, než že se odstěhujete a to i přesto, že stokrát můžete volat, jak je to nespravedlivé.

Čím starší bude, tím horší bude celá situace. (Pokud ještě v důchodu není a do důchodu půjde, bude jeho odchod do důchodu znamenat další obrovský zlom). Bude neustále doma, po celém životě práce najednou bude mít hromadu volného času a bude mít mnohem více možností se na vás zaměřit.

Pěkný hovado. Bohužel pokud má někde nějaké dobré kamarády na správných místech, bývá tohle boj s větrnými mlýny…. :-( Já nevím co bych dělala, nicméně nechat takový hovado vyhrát a odstěhovat se, to dál bude takovým agresorům nahrávat do karet a oni budou nad námi vždy vyhrávat.A to se jim nesmí dovolit…. :-?

[1]:  Díky za slova podpory.

[2]:  Kéž by nám takhle někdo poradil tak před deseti lety. Toho, že ztratí práci, jsme se taky báli. Že by pak na nás měl víc času. Ale on prej v zaměstnání donáší na ostatní, tak si ho tam drží.

[3]: Teď už to víme taky, no.

[4]: Ne, ne, ověřili jsme si, že zůstat a přetrpět to (případně mu to vracet), není dobrý řešení.

[5]: Jsi hrozně netrpělivej!

[6]: Bohužel tohle je (jako většina zdejších článků :-P ) pravda.

[7]: Já to sepíšu, díky za zájem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *