Tramvaj do ráje

Nejdřív se na mě jenom tak po očku díval. Nechtěla jsem být neomalená, a tak jsem si ho moc neprohlížela, ale když na mě padl jeho zrak, vždycky jsem to nějak vycítila.

Nechápala jsem, o co mu jde. Nejsem přece žádná extra krasavice, jež by byla zvyklá na pohledy mužů, ať už vyrazí kamkoli. V téhle tramvaji to ale bylo jinak. Mohl na mně oči nechat a mně se to líbilo. Po chvíli se naše pohledy střetly a mně to vůbec nepřipadalo trapné, aspoň jsem si ho mohla lépe prohlédnout. Měl světle hnědé vlasy sčesané na moderní patku, ale ne ulízlou, nýbrž načechranou. Úplně jsem ho viděla, jak si ráno tenhle účes tvoří, jak do vlasů zajíždí svou dlaní a vlasy mu kloužou mezi prsty, dokud není spokojený. Oči měl zvláštní, asi hnědozelené, ale jistá jsem si v té chvíli nebyla. Seděl ode mě přes uličku, a tak jsem mohla zkoumat spíš jeho profil. Sexy tvář. Byl prostě jako pro mě stvořený, aniž bych předtím věděla, jaké rysy se mi konkrétně líbí.

Když jsme byli asi v půli cesty na konečnou, kam jsem měla namířeno, začalo se stmívat a v zadní části tramvaje jsme zůstali sami dva. Asi už to nevydržel a na rozdíl ode mě sebral odvahu a přišel si ke mně sednout. Po pár úvodních slovech ze mě spadly všechny obavy. Připadalo mi, že se známe už roky, vůbec jsem se ho – jako cizího člověka – neobávala. Přála jsem si jediné, aby bylo možné, aby ze mě stejně jako strach spadlo i oblečení. Aby spadlo i z něj a abychom byli prostě spolu, nazí, já na něm a on ve mně.

Položil mi ruku na stehno a mnou projela vlna nadšení a napětí z toho, co bude dál. Nechtěla jsem mu na jeho dlaň položit svou ruku, protože mi to přišlo jako nemístně romantické gesto. Tady šlo o sex nebo aspoň o pomazlení se.

Romantika stranou, chci to teď a tady, nehledě na pasažéry vepředu.

Udělala jsem tedy jediné, co mě v tu chvíli napadlo. Začala jsem ho hladit v rozkroku a pomalu jsem mu rozepínala poklopec. Netrvalo to snad ani minutu, jeho chlouba byla připravena do akce. Chytil mě za krk a dal si mou hlavu do klína. Rozkázal mi jen: „Kuř!“ Byla jsem tak nadržená, že mi na rozdíl od předchozích zkušeností chutnal. V té chvíli jsem byla ochotná udělat snad cokoli. Zdálo se mi, že čas strašně letí a že už musíme každou chvíli dojet do cíle, když se ode mě odtáhl a poklepal si na stehna: „Pojď na mě,“ jakoby říkal. Na nic jsem nečekala, jeho mohutný penis trčel z rozepnutých džínsů a já nemohla odolat. Stáhla jsem si kalhoty rovnou i s červenými tangy a nasedla na něj. Bože, to byla slast. Cítila jsem ho hluboko v sobě a dosedala na něj znova a znova. Drncání po kolejích a věčné houkání na neopatrné kolemjdoucí zakrývaly všechny zvuky, které jsme vydávali. Z šera se mezitím stala tma a v tramvaji se rozsvítila světla, ale teď už nám bylo všechno jedno. Držel mě za boky a určoval si tempo, zatímco já jsem mu poskytovala ten nejbližší možný výhled do mého hlubokého výstřihu. Kéž bych mu mohla ukázat ten piercing, co mám v bradavce. Představovala jsem si, jak by ho vzal do pusy a dráždil by mi bradavku, až by naběhla k prasknutí a trčela by pyšně dopředu. „Ááach,“ neudržel se, když mi vystříkal svatyňku. Jeho semeno ze mě teklo a já na něm pořád seděla a pohybovala boky. „Už budu,“ dávala jsem jasně najevo, když jsem se rukou sama dělala a snažila se využít posledních vteřin, dokud mu stál. A jakmile mě políbil na krk a já tam ucítila jeho kraťoučké pichlavé fousy, zažila jsem jeden z nejlepších orgasmů v životě. Chtěla jsem křičet, ale mozek si pořád uvědomoval, kde se tělo nachází.

Přesedla jsem si na místo, kde předtím seděl on, a snažila se lapit dech. Tramvaj zastavila, ženský hlas zahlásil jméno stanice: „Rajská zahrada,“ muž, kterého jsem právě pomilovala se zvedl a vystoupil. Vůz se rozjel a já svého milence už nikdy neviděla. Prozatím.

…

Článek je přiřazen k tématu týdne „Zážitky z MHD“.