Surpan mě před lety (konkrétně na podzim 2015) oslovil s tím, jestli bych nechtěla pokračovat v jeho Velkém rozhovoru s blogery. Souhlasila jsem, ale rovnou jsem mu sdělila, že to se mnou nebude tak jednoduché a nebudu to mít hotové hned. Že to ale bude trvat několik let, to jsem nečekala ani já! Tímto se vám všem omlouvám, že jsem nebyla schopná sesmolit ani jeden článek, ačkoli jste byli tak skvělí a poslali mi všechny odpovědi v daném termínu.
Díky, Surpane, že jsi na mě nezanevřel, a díky všem ostatním za trpělivost. Možná to nakonec bude ku prospěchu věci a budete moct do komentářů rovnou napsat i vaše současné odpovědi. Kdo ví, třeba se za tu dobu změnil váš názor. Musím totiž říct, že odpovědi, které budete v následujících týdnech číst, jsou staré víc než rok. Ano, ještě jednou si sypu popel na hlavu a doufám, že i tak se vám tenhle blogerský počin bude líbit.
Oslovila jsem skoro třicet blogerů, odpovědí jsem dostala bezmála dvacet. Návratnost tedy slušná. Škoda, že nikdo z Blogu nereagoval. Posílala jsem i upomínku, protože jsem opravdu chtěla zapojit i naše vedení, ale nedá se nic dělat, vystačíme si sami jako vždy.
Otázek bude zase 10, pokusím se o nový článek každý týden, což je pro mě velké předsevzetí vzhledem k mojí neaktivitě v posledních měsících. Budu moc ráda, když se v komentářích zapojí i další neoslovení blogeři jak se svými poznatky, tak se svými vlastními odpověďmi. Těším se na všechno, blogování už mi trochu chybělo. 🙂
Díky, Surpane, žes mi druhý ročník rozhovoru svěřil, a snad mluvím za nás za oba, když řeknu, že budeme rádi za dalšího nástupce, který uspořádá ročník třetí. Nějaký dobrovolník?
Už zveřejněné odpovědi: