7) Dokázal/a bys odpustit člověku, který ti udělal něco strašného, pokud by se ti omluvil a myslel by to opravdu vážně?
Než si přečtete odpovědi našich blogerů, můžete si připomenout, na co se onehdy ptal Surpan, a jak jsme odpovídali.
A teď už názory zúčastněných.
Sugr – sugarless.blog.cz
Neomluvil se, nedokázala.
King Rucola – nivnice.blog.cz
Samozrejme. Ani si také veci neviem zapamätať… Ja sa naseriem, ale za pár hodin už ani neviem prečo…
Akas Akim – akasakim.blog.cz
Myslím, že ano, už se tak stalo. Jsou ale věci, které odpustit nehodlám.
Egoped – egopedie.blog.cz
Neumím si teď vybavit nic tak hrozného, co by mi mohl někdo udělat, a co by pak nedokázala upřímná lítost omluvit až k mému odpuštění. Vždyť jsme lidi.
Platan – uplatana.sk
Podľa toho čo by urobil, ale vo väčšine naozaj hrozných vecí, nie. Zjesť mi posledný kúsok pizze, to sa proste nerobí. Von z môjho života.
Čerf – pvapenik.blog.cz
I strašné věci můžou být různého druhu, ale věřím, že ano. Copak neodpouštět není taky strašné?
Jan Turon – janturon.blog.cz
jde za prvé o to, co by šlo… Kdyby to mělo trvale následky, byl by to velký problém… Kromě toho jak poznat, co člověk mysli opravdu upřímně..
Bloud – web-load.blog.cz
Když se řekne „něco strašného“, tak mě napadají samé věci, které bych odpustit nedovedla. A pokud třeba časem ano, tak ne na základě omluvy…
stuprum – stuprum.blog.cz
Jistě, hravě, dokonce by se nemusel omlouvat, vše je odpuštěno předem – veškeré naše bytování v hmotném těle je o rozhodnutích a pokud mají být správná, pak musí jít naše hrdost nebo ublížená ega stranou, zatímco my se musíme rozhodnout vždy ve prospěch Vesmírné Rovnováhy.
Miloš – mish-mash.blog.cz
Vlastní zkušenost nemám, ale asi bych mu už nevěřil a vztah by to určitě poznamenalo.
Malkiel – malkiel.blog.cz
Za svůj život jsem odpustil již mnoha lidem a to aniž by se mi omlouvali. Některým jsem dokonce i poděkoval, protože mi svými skutky umožnili se ponaučit, ve smyslu pověstného principu dítěte a sahání na horká kamna.
TlusŤjoch – tlustjoch.blog.cz
Těžko říci, odvíjelo by se od míry hrůznosti činu. Existují věci, které se odpustit nedají.
Krutomýval – krutomyval.com
Napadá mě jen jeden konkrétní člověk, kterého považuju za skutečně zlou osobu. Vzhledem k tomu, že ten člověk v rámci snahy o to mi ublížit použil velmi nehezky zmínku o mé sestře, která bohužel před lety tragicky zemřela, neumím si představit, že bych mu kdy chtěla odpouštět. PROTOŽE si neumím představit, že bych mu věřila, že to myslí vážně. Pokud z člověka totiž jednou už vyjde takové vnitřní zlo, jaké vyšlo, moje důvěra v jeho následná prohlášení je minimální. Ale pokud by existovalo něco jako nahlédnutí do jeho mysli, kde bych viděla upřímnou lítost, je možné že bych svojí pozici změnila. Kdo ví.
Surpan – surpan.blog.cz
Když by to bylo upřímné, tak dokázal, ale důvěru by získával pak hodně dlouho. Případně odpustím, ale neřeknu o tom. Já se tím pak nemusím sžírat.
VendyW – worlddandie.blog.cz
Jde o to co znamená strašného. V každém věku to je pro člověka něco jiného. Vraždu nebo něco v takovém smyslu asi ne. Ale odpustila jsem mnoha lidem a i když se mi neomluvil, odpustila jsem i svému exmanželovi že mne dva roky psychicky i fyzicky týral. Ono se mu to vrátilo a vůbec ne hezky.
Zlomený meč – zlomenymec.pise.cz
Těžká otázka… možná ano. Odpuštění je mocná věc, nejen pro toho, kdo něco provedl, ale i pro poškozeného. Nechat tu křivdu jít, nedusit se jí, pustit ji pryč… každý dělá chyby, a pokud svého činu upřímně lituje, měl by asi dostat druhou šanci. Takže pokud bych měl jistotu, že je mu to opravdu líto, napravil se a nikdy to už neudělá mně ani nikomu jinému… rád bych si o sobě myslel, že bych mu odpustil. Na tohle téma je zajímavá knížka Otázka viny od Karla Jasperse, popř. Chatrč od Younga (Pokud se neosypete z křesťanských myšlenek).
Weiler – naobojku.blog.cz
Dokázal. To protože věřím na druhé šance, věřím, že lidé se mohou i z těch nejhorších chyb poučit, opravdu jich litovat a opravdu se změnit. Ani já nejsem stejný člověk, jako jsem byl třeba před dvěma lety.
Takže bych to dokázal. Pak by ale záleželo, jestli bych i přesto odpustil. Protože stejně jako člověk může chyby dělat, neměl by čekat, že se všechny jejich následky nakonec vymažou. V některých případech bych takovému člověku přál druhou šanci, ale už beze mě.
userka – userka.blog.cz
Pevně věřím tomu, že bych odpustila. Ale nezapomněla.
Na názory ostatních čtenářů se těšíme v komentářích.
Už zveřejněné odpovědi:
3 reakce na „Velký rozhovor s blogery II – 7. otázka (odpuštění)“
Samozřejmě, ale pokud mi někdo udělal něco tak strašného, pravděpodobně tu omluvu vážně myslet nebude. A musel by následně hodně dlouho vynakládat hodně solidní úsilí, abych mu začala znovu důvěřovat, protože to, že něco z minulosti smetu ze stolu, neznamená, že mu instantně začnu znovu věřit.
A kromě toho někdy odpustit prostě nedokáže.. Jsme jenom lidé..
Já už leccos nehezkého odpustila. Tomu, koho miluji, dokáži odpustit až příliš lehce.