V místním kině se nezřídka přihodí, že se film vůbec nepromítá, protože nedorazí ani jeden divák. Poněvadž tam chodím vcelku pravidelně, párkrát se mi stalo, že jsem byla v celém sále sama a hrálo se jenom díky stokoruně, kterou jsem zaplatila u vstupu, kde sedává mladík, jenž má vše na starost. Před promítáním dojde zhasnout sál, zavře dveře, vrátí se do promítací místnosti a na počítači pustí film. Po projekci pak čeká před sálem, než všichni návštěvníci zmizí, aby i on mohl jít konečně domů. Tentokrát vešel do sálu zhruba v polovině vtipného snímku a sedl si do krajního sedadla v řadě přede mnou. Já jsem výjimečně zvolila dvojsedadla, která na vás v našem kině čekají až úplně vzadu. Cítila jsem se tam pohodlně a taky skrytě, ačkoli nebylo před kým se schovávat. Hlediště bylo prázdné, opět nepřišel nikdo jiný než já.
Snímek přinášel jednu legrační scénu za druhou a mně bylo trochu líto, že všechny ty vtipy nebudu mít s kým probrat a znovu se jim zasmát. Na plátně se promítala jakási komedie o obyčejném životě, a tak se člověk mohl snadno vcítit do děje. V každém správném filmu ale musí být i trocha erotiky, a tak se dvě hlavní postavy najednou ocitly samy v typické české ložnici a začaly se oddávat různým hrátkám, které ze začátku skýtaly další nával humorných výjevů, aby se postupem času staly opravdu vzrušujícími. Na smích nebo třeba i úsměv jsem neměla už ani pomyšlení a užívala jsem si pomalu se odhalující dvojici a scény s detaily, jež se rozpínaly přes celé plátno.
Uvaděč si ke mně přisedl a do ucha mi zašeptal: „Nenech se rušit.“ Přes menší výstřih mi horkou dlaní vjel mezi prsa a jedno z nich sevřel mezi prsty. Pohrával si s mou bradavkou, která mi úplně ztvrdla a zcitlivěla, přestože obvykle mě hraní s nimi zase tolik nevzrušuje. Jeho dech jsem cítila někde na krku a oči jsem se snažila upírat na projekci, ačkoli jsem už nevnímala ani obrazový děj, natož scénář.
Erotická část ve filmu už dávno skončila a tmavovlasý uvaděč mi klečel mezi nohama a rozepínal džíny, aby je vzápětí stáhl dolů. Přes kalhotky, které byly už dávno zvlhlé, mě dráždil palcem, a kdykoli mi pohled sjel dolů, vzal mě za bradu a chtěl, abych dál sledovala film. Když mi sundal i kalhotky a jazykem mi přejel po klitorisu, nemohla jsem jinak, než chytnout ho za vlasy na zátylku a v šeru sledovat, co se mnou dělá. Jakmile si všiml, že se opět dívám na něj a ne na snímek na plátně, naštval se, stáhl ze sebe kalhoty a prudce mi od sebe roztáhl kolena.
Vrazil ho do mě tak prudce, až jsem vyjekla leknutím a bolestí, ale jakmile začal přirážet, bylo jasné, že žádná další bolest nehrozí, protože jsem z něj byla úplně mokrá. Oslňovaly mě poslední záběry filmu, a tak jsem nerozeznávala podrobné rysy jeho sympatického obličeje, ale bylo mi to jedno. Ani mě nezajímalo, jak se jmenuje. Chtěla jsem jenom, aby se dostal ještě hlouběji do mě.
Vsál moje rty mezi ty své a pomocí zubů mě držel za dolní ret tak pevně, až to bolelo, když sebou cukal při jednotlivých přírazech. Pak ze mě vyklouzl a pokynul mi, abych vstala. Ohnul mě přes sedadlo přede mnou a ihned do mě, na nic nečekaje, vstoupil. Na plátně se míhaly závěrečné titulky, ale uvaděč se mnou tak házel, že bych nezaostřila ani na jedno slovo. Pevně mě držel zezadu za krk a funěl mi do ucha. Pak jeho ruka sjela na moje místečko slasti a za neustávajících přírazů si tam jeho prsty začaly pohrávat.
Horní kraj sedačky, přes kterou si mě opíral, mi tlačil na podbřišek, což ještě víc umocňovalo moje vzrušení. Už jsem nahlas vzdychala a přestávala jsem vnímat všechno kromě jeho dotyků mezi mýma nohama. V další vteřině mnou projel orgasmus tak silně, že jsem se mu vysmekla a klesla na kolena na hrubý koberec, kde jsem si užívala stahy, jež procházely celým mým tělem. Ještě jsem ani neotevřela oči a už jsem cítila, jak mě zezadu popadl za boky a zase se do mě ponořil až po kořen. Opíral se mi o záda a za pár okamžiků se na mě zhroutil a cítila jsem, jak ze mě začíná vytékat jeho dílo. Naposled mi mezi nohama projel dlaní a prsty mi vsunul do úst, abych mu je sála. A já je cucala s radostí, zatímco jsem na jeho obličeji pozorovala spokojený výraz.
„Tak zase příště,“ pozval mě a já jenom přikývla.
* Článek je přiřazen k tématu týdne „Komedie života“.