Že mě pozná. Konečně. Že já poznám jeho. Konečně. Že se naše pohledy střetnou a oba v tu chvíli pochopíme. Že teď už bude všechno tak, jak má být. Že už od sebe nebudeme chtít odvrátit zrak. A že když budeme muset, bude nám v tu chvíli něco chybět. Ten druhý.
Že bude vědět, že mě má. Že já ho budu mít. Že to bude jistota. Že nebudeme pochybovat. Že si budeme jistí. Námi.
Že budu jeho. Že bude mým. Že budeme my. Napořád.
Že se ke mně nakloní. Že pocítím jeho přítomnost. Že se budu toužit naklonit i já k němu. Že budu toužit. Po něm. Že bude toužit. Po mně.
Že mi pošeptá do ouška. Že mě pohladí po vlasech. Že mě vezme za ruku. Že mě obejme. Že mi dá pusu na čelo. Že mi dá pusu na tvář. Že mě políbí na ústa. Letmo.
Že se k mým rtům přitiskne. Že je pro něj pootevřu. Že bude cítit můj horký dech. Že se mi přitom bude dívat do očí.
Že v nich uvidím něhu. Že mi dá ruku kolem pasu. Že si mě přitáhne k sobě. Že se mi podlomí kolena. Že ho budu vnímat. Vášeň.
Že mě bude milovat. Že ho budu milovat. Že se budeme milovat. Nejvíc.
Že se to všechno stane. Snad.
…
Článek je přiřazen k tématu týdne „Mám svůj sen“.
8 reakcí na „Že…“
Děkuju.
Zajímavý nápad. Je to pěkné. Přitom se asi musí zasnít každý, představit si jaké by to bylo. 🙂
Hele, Ty máš tak pěkné články, že nejde odolat si nepřečíst další a další … Fakt talent se pozná
Těším se na další!!
[1]: 🙂 no krásný by to bylo! :))
[2]: Děkuju moc, Zee, potěšila jsi mě 😉
Stane se to. Jednou určitě:))
Píšeš moc hezky, ráda si tu čtu.
[4]: Díky, mengano, jak za pochvalu, tak za přiživení naděje 🙂
Že jsi krásná, když jsi něžná! Že skládáš slova, jak perly na náhrdelník.
[6]: Vůbec se to ale nestalo, byly z toho akorát slzy
Už je to ale dávno. Díky 🙂
[7]: Tak to je mi líto.