Měsíc: Červenec 2012

Rubriky
TT (témata týdne)

Více a znova

Je to krása i ošklivost,
jsou to tvé oči,
je to pyšnost či nadutost,
když jsi v mojí moci.
Je to přátelství, nenávist,
jsou to tvé líce,
je to sobeckost neb závist,
když chceš mě více.
Je to láska a strach,
jsou to tvá slova,
je to bolest i krach,
když říkáš to znova.
Je to um, genialita,
jsou to tvé činy,
je to naděje vylitá,
když spadnem z výšiny.
…
Článek je přiřazen k tématu týdne „Genialita“.
Rubriky
TT (témata týdne) - erotika

Chtíč

Kdyby to bylo možné, tryskalo by to ze mě všemi otvory těla. Vůbec jsem to nestačila vstřebávat. Bylo to dlouhé. A bolelo to. Chtěla jsem, aby už to skončilo.
Byl to totiž měsíc.
Už měsíc. Tentokrát se neskutečně vlekl.
A to ještě pár dnů zbývalo. A nešly přeskočit. Člověk je musel přetrpět. Já jsem je musela přetrpět. Vydržet tu dobu, než ho zase uvidím, uslyším, ucítím. Střetnu. Než mě políbí. Jako naposledy. Než jsme se rozloučili.
Vzal mě do náručí a jemně přitiskl své rty na moje čelo. Musela jsem se k němu víc přimknout. Když ucítil, že mu chci být blíž, stiskl mě ještě pevněji a políbil mě. Tak dlouze a klidně. Vytrvale. Ten okamžik jakoby nikdy neměl skončit. Mezitím mi spadlo ramínko od mého tílka. Podebral i zbylé ramínko od podprsenky a nechal ho spadnout také. Po rameni mi přejížděl svými nehty a chvílemi mě hladil, chvílemi škrábal, až to trochu bolelo. Příjemně. Nemohla jsem se moc hýbat, jak mě držel, ale přesto jsem ho chytila zezadu za krk a přitiskla si jeho tvář ještě blíž té mojí. Náhle mi jeho jazyk vjel do úst. Zavřela jsem oči a jenom jsem si ho vychutnávala ve mně. Také mě držel zezadu za krk a určoval naši vzdálenost. Nemohla jsem se nijak bránit. Ani jsem nechtěla. Druhou rukou mi vjel pod tílko a s lehkostí mi rozepnul podprsenku. Otevřela jsem oči a jeho pohled mě ihned ujistil, že tohle všechno a ještě mnohem víc chci. Srdce už mi bušilo až příliš rychle a já se musela odtrhnout od jeho úst, abych se mohla pořádně nadechnout. Využil toho. Otočil si mě k sobě zády a tentokrát oběma rukama zajel pod ten kousek látky, co jsem měla na sobě, ale zepředu. Nezdržoval se hlazením bříška, nezdržoval se už s ničím. Pod rozeplou podprsenku jeho horké dlaně zajely snadno a nedočkavě. Hlava mi spadla na jeho rameno a chtíč mě prostoupil. Hned na to mně začal ze strany líbat krk a ouško. Vnímala jsem jenom jeho. Jak mě rukama hladil na prsou a jak mi rychle tvrdly bradavky. Když vtom mě zlomil v pase a předklonil si mě, chytil mě za boky a přidržel u sebe. Jednou rukou mi začal zdvihat sukni a druhou mě pevně držel za vlasy a prohýbal mě v zádech. Cítila jsem jeho odhodlanou ruku na zadečku. Sukně už nezakrývala nic a já čekala, co udělá s mými kalhotkami…
Ach. To jsem se poněkud rozpomněla na to, co bylo. Čekat víc než měsíc na to, co bude, je vlastně nízká cena.
…
Článek je přiřazen k tématu týdne „Měsíc“.
Rubriky
TT (témata týdne)

Jak…

Tenhle článek není o tom zvířeti jménem jak! Takže kdo to čekal, může být zklamán. A kdo přesně tohle nečekal, může být překvapen, že někdo něco takového čekal. Tento článek je o tom, JAK být.
Buďte prostě sví.
Myslím to vážně. Je to opravdu takhle prosté. V jednoduchosti je přece krása. A co může být jednoduššího než se chovat přirozeně? Nemůžete v sobě pocítit tu pravou radost nad svým životem, dokud se nesmíříte sami se sebou! A pokud vám to nejde, nebojte se, jednou najdete sami sebe. A budete šťastní. Spokojení. S úsměvem na tváři a jiskrou v oku. Ovšem že ne tou, co odlétává třeba z ohně…
Hleďte na svět s optimismem.
Tečka.
…
Článek je přiřazen k tématu týdne „Optimismus v dnešní době“.
Rubriky
TT (témata týdne)

Že…

Že mě pozná. Konečně. Že já poznám jeho. Konečně. Že se naše pohledy střetnou a oba v tu chvíli pochopíme. Že teď už bude všechno tak, jak má být. Že už od sebe nebudeme chtít odvrátit zrak. A že když budeme muset, bude nám v tu chvíli něco chybět. Ten druhý.
Že bude vědět, že mě má. Že já ho budu mít. Že to bude jistota. Že nebudeme pochybovat. Že si budeme jistí. Námi.
Že budu jeho. Že bude mým. Že budeme my. Napořád.
Že se ke mně nakloní. Že pocítím jeho přítomnost. Že se budu toužit naklonit i já k němu. Že budu toužit. Po něm. Že bude toužit. Po mně.
Že mi pošeptá do ouška. Že mě pohladí po vlasech. Že mě vezme za ruku. Že mě obejme. Že mi dá pusu na čelo. Že mi dá pusu na tvář. Že mě políbí na ústa. Letmo.
Že se k mým rtům přitiskne. Že je pro něj pootevřu. Že bude cítit můj horký dech. Že se mi přitom bude dívat do očí.
Že v nich uvidím něhu. Že mi dá ruku kolem pasu. Že si mě přitáhne k sobě. Že se mi podlomí kolena. Že ho budu vnímat. Vášeň.
Že mě bude milovat. Že ho budu milovat. Že se budeme milovat. Nejvíc.
Že se to všechno stane. Snad.
…
Článek je přiřazen k tématu týdne „Mám svůj sen“.
Rubriky
TT (témata týdne)

Povím ti vše

Já nechci mít žádná tajemství. Když se mě zeptáš, tak ti odpovím. Opravdu. Popravdě.
Nezáleží na typu dotazu. Ty se ptáš, protože se to chceš dozvědět. A já jsem to prožila proto, aby to můj život změnilo. Chci o tom mluvit. Chci slyšet tvůj názor, tvoje mínění. Jak bys to posoudil? Jak bys postupoval? Kde bys odbočil jinak a kam bys došel?
Stále čekám na otázky. Je tak snadné mluvit o sobě.
Když se mě zeptáš, nasadím nejdřív ten výraz. Jako bych nechtěla nic prozradit. Nechám se chvíli přemlouvat, je příjemné vidět, že máš zájem se o mně něco dozvědět. Ale umírám touhou ti všechno co nejdříve říct! Konečně se můžu vyjádřit, konečně ses zeptal, konečně se to dozvíš. Dám do té odpovědi všechny podrobnosti, každý detail, nic nezamlčím. Připojím i moje pocity, moje myšlenky. Chci, abys věděl všechno. Abys o mně měl úplný obrázek. Nechci nic zatajit.
Tajemství jsou k ničemu, když se o ně nemůžeš podělit. K čemu je ti tvoje vlastní soukromé tajemství? Stejně ho chceš někomu říct. Doufáš, že objevíš někoho, kdo by si ho rád poslechl a komu bys ho říct mohl. Ale je to těžké, a tak tvé tajemství stále čeká na vyřčení nahlas.
Časem dokonce některá tajemství ztrácí na své tajemnosti. V tu chvíli zalituješ, že ses o něj s někým nepodělil rovnou. Měls to udělat hned. Příště to udělám hned!
Už žádná tajemství. Zeptej se mě, na co chceš. Nic není tabu. Povím ti do očí cokoli. Ptej se…
… tedy – takhle by to fungovalo v jiném světě. Ve světě bez různorodých tajemství, která mají raději zůstat skryta.
…
Článek je přiřazen k tématu týdne „Tajemství“.